Poslední turnaj podzimní části nás tentokrát čekal v Morašicích. Kdo říká, že největší vídrholec je na našem hřišti, pravděpodobně nikdy nebyl v Morašicích. Chvílemi to tam vypadalo, že přišel pověstný strašlivý vichr z hor a my si tam tak opravdu užili pravou předzvěst zimy. Ovšem starostlivé maminky opět neponechali nic náhodě a vybavili své ratolesti zimními doplňky včetně dek. Nejvíc jsme tedy zmrzali my trenéři, na které již zimní výbava nezbyla… 🙂 Ze zpráv o počasí vše, teď zpět k fotbalu.

Vzhledem k tomu, že jeden z nalosovaných účastníků( Březová nad Svitavou) byl uvržen do koronakarantény, náhradníkem za tento celek byl tým ze Sebranic a s vědomím dalších dvou silných soupeřů( Morašice/H.Ú. a Opatov), jsme neměli na konečný výsledek turnaje přehnaná očekávávní. Alespoň v jedno vítězství jsme ale tajně doufali. Obzvlášť, když jsme se sešli v poměrně silné sestavě :

Tomík, Daník , Staník, Maty, Vojtík, Ladík, Honzík, Štěpa, Vilda, Tobík a Alda

Chyběli tedy zraněný Luky, omluvený Fanda , nemocný Táďa a neomluvený Sebík.

Jako prvního soupeře nám domácí nalosovali tým ze Sebranic. Stejně jako v předchozích zápasech s tímto týmem nám chyběl především důraz a chuť se o výsledek poprat. Sebraničtí nám opět z těchto důvodů udělili lekci a snadno nás přehráli 7:1. Jedniný náš gól vstřelil Ladík. Soupeří patří gratulace, ale my trenéři víme, že tenhle náš tým má na víc, než prohrávat o „parník“. A samozřejmě jsme to i klukům po utkání zdůraznili. A ono to najednou šlo…

Druhým soupeřem nám byli domácí. Tým s velkými zadáky a ještě větší brankářkou budil respekt.

Ovšem naši kluci se nezalekli a konečně hráli to, na co jsme u nich zvyklí. Snažili se kombinovat, bojovali, makali jeden za druhého a hráli fotbal atraktivní pro diváka, tedy nahoru – dolů. Když se zápas přehoupl do závěrečné čtvrtiny a stav byl stále 0:0, bylo stále více zřejmé, že to bude o jedné chybě a jedné brance. Bohužel šťastnější nakonec byli domácí, když jedna střela proklouzla našemu brankáři mezi nohama. I přes několik našich povedených akcí jsme již nedokázali s výsledkem nic udělat a tak prohráváme nejtěsnějším rozdílem, ale se vztyčenou hlavou a s vědomím, že takhle by to šlo.

Před posledním zápasem s Opatovem odjel Maty spolu s kolegou trenérem Fandou a tak jsme museli naše řady trošku přeskupit. Ovšem to by na výkon týmu nemělo mít zásadní vliv. V počátcích zápasu to tak i vypadalo. Začali jsme tam, kde jsme skončili v předchozím střetnutí. Kluci se snažili o kombinaci a dokonce jsme šli do vedení 1:0. Pak však Opatovičtí přidali nejen na důrazu, ale především na tvrdosti, nutno říci i s přispěním rozhodčího, který jim tvrdé zákroky toleroval. Naši kluci byli velmi často dohráváni za hranicí pravidel z čehož nemohlo logicky vzejít nic dobrého. A taky že nevzešlo. Již asi po dvou střídáních musel odstoupit z utkání Tomík, když mu chvíli předtím soupeř prošlápl koleno a přidal k tomu ještě nepěkné otitulování(což jsem bohužel neslyšel a dozvěděl se až po turnaji…tohle do dětského fotbalu rozhodně nepatří a tolerovat to nehodláme). Další faul přišel na našeho brankáře( v tomto zápase Ladík). I on si odnesl nepěkný šrám na stehně. V těchto chvílích převzal soupeř otěže zápasu, otočil skóre ve svůj prospěch a začal se nám i výsledkově vzdalovat. Z našich kluků jako by se vytratila chuť hrát, soubojům se vyhýbali a když už někdo měl náhodou míč, tak rychle s ním pryč. Osobně to přikládám na vrub ostrým zákrokům soupeře. Ve druhé půli se po dalším faulu ještě zranil Daník a tak mi na střídačce zbyli 2 hráči. Sestava tak už byla značně kombinovaná a bylo jasné, že už není v našich silách zápas alespoň vyrovnat. Tobík ještě po 2 hezkých individuálních akcích korigoval výsledek na konečných 3:7.

Turnaj končíme dokopáni a zbývá na nás nepopulární 4.místo. Poslední soutěžní měření sil nám ukázalo, kde jsou naše slabiny, ale zároveň se projevilo to, co osobně řadím nad všechny výsledky a to je OBROVSKÝ TÝMOVÝ DUCH všech kluků. Abych to vysvětlil. Tomík, jak již psáno výše, musel odstoupit z utkání a vzhledem k velké zimě, „odskákal“ k mamince do auta. Nebyl tedy na předávání turnajových cen. Aniž bych musel cokoliv říkat, kluci sami pobrali sladkosti a zanesli je Tomíkovi do auta. Dokonce se předháněli, co mu kdo zanese. A zdůrazňuji, bez toho, abych je musel k čemukoliv nabádat. A to je, alespoň dle mého soudu to, o co má jít v mládežnickém sportu. O partu, týmovost, legraci, fair play a až někde vzadu mají být výsledky…

Podzimní část sezóny je za námi. Příští týden si dáme od fotbalu pohov, ale v úterý 2.11., pokud nám bude přát počasí, odehrajeme ještě na našem hřišti přátelské utkání s týmem z Čisté. Ale to ještě včas upřesníme. Na pátek 5.11. je pak naplánováno zakončení sezóny v KD v Němčicích.

Další zimní plán teprve vzniká a včas ho zveřejníme.Vše se však bude odvíjet od aktuální epidemiologické situace a pak také od toho, jestli se nám podaří sehnat nějakou halu alespoň na jeden trénink týdně. Tělocvična ve škole v Němčicích je pro 15 kluků již značně nevyhovující. Pokud tedy máte milí rodičové a přátelé našich fotbalistů možnost zamluvit nějaké takovéto tréninkové místo, budeme velice rádi za pomoc. Jak se říká :“dobročinnosti se meze nekladou“ : -)

Předposlední podzimní turnaj starší přípravky jsme odehráli za mrazivého, spíše k zimním radovánkám zvoucího, počasí v Bystrém. Pracovně jsem si tuto neděli přejmenoval na desítkovou. Bylo 10.10., na turnaj nás odjelo 10 ,ve všech našich zápasech měl vždy jeden z aktérů na svém kontě 10 branek, u okýnka pro tatínky pravděpodobně též čepovali „desítku“ , jen pořadatelé nám trochu pokazili kompletní výčet desítek , protože obvyklý začátek turnajů v 10 přesunuli na 9:30.

Bez nemocných Ladíka a Tobíka, omluveného Staníka, neomluveného Sebíka a dlouhodobě zraněného Lukyho turnaj odehrála tato sestava:

V brance opět Alda. V obraně Maty, Daník a Franta. Záložníky odehráli Tomík a Honzík V útoku se střídali Vojtík, Štěpa, Vilda a Táďa.

Prvním soupeřem nám byl tým domácích. Tým , který má ve svých řadách 3- 4 kluky, kteří jsou pravidelně zváni na okresní výběrové kempy, tedy mezi nejlepší hráče okresu. A to, ve spojení s našimi pravidelnými prospalými začátky turnajů, se záhy projevilo i na hřišti. Bysterští kluci byli dravější, důraznější a hladovější po vítězství. My jsme se probudili až ve druhém poločase. Podařilo se nám několikrát i hezky probojovat ke střelám. Avšak i dle slov rozhodčího z řad domácích, chyběl nám i kousek toho pověstného štěstíčka. Když k tomu navíc přidáte skvěle chytající dvojici domácích brankářů, pak se naše šance na úspěch v utkání rovnali nule. Nakonec trochu krutý výsledek 0:10, ale holt to tak někdy ve sportu chodí. Následovala gratulace domácím a se vztyčenou hlavou do dalšího zápasu.

V tomto utkání nám soupeřkami byla, již velmi dobře známá, děvčata ze souklubí Jaroměřice/Jevíčko. Tyto zápasy vždy bolí. Koordinace děvčat je ještě trochu kostrbatá a tak si kluci musí zvyknout, že nějaké šlápnutí, kopnutí a nebo pohlavek v těchto zápasech vždy přijdou. Nejinak tomu bylo i tentokrát. I když kluci občas „brblali“ za neodpískaný nedovolený zákrok, zvládli utkání se ctí a s chutí si zakombinovali a zastříleli. Konečná výhra 10:3 jim zase vrátila elán do hry.

Naše branky vstřelili:Tomík 2, Vojtík 2, Fanda 2, Štěpa, Daník, Táďa a Honzík

V posledním zápase jsme poměřili síly se vždy dobře hrajícími Sebranicemi. I tento tým, stejně jako domácí, posílá své hráče do okresních výběrů. V tomto střetnutí jsme nepropadli ani tak herně, kombinace se nám občas dařily, dokonce jsme půlku prvního dějství drželi s favoritem krok a stav 2:2. Pak se ale projevil velký rozdíl v důrazu hráčů. Většina inkasovaných branek nebyla po nijak hezkých kombinacích, ale jen a pouze po nedůrazně dohraných situacích. Konečný stav zněl 4:10 z našeho pohledu. Škoda, ale i takové zápasy jsou.

Naše branky vstřelili: Honzík 2, Vilda a Tomík

Konečné 3.místo v turnaji bylo spravedlivé. Stejně tak jako vítězství domácích, kteří asi v této kategorii nemají v okrese konkurenci. Našim klukům se tentokrát turnaj úplně nepovedl, ale zase se přesvědčili, že klíčem k úspěchu je bojovnost a zápal do hry, jaký předvedli oba soupeři, kteří opanovali příčky před námi. A i to beru za velké pozitivum. Ono je dobré si občas „sednout hezky na zadek“, sport nevyjímaje. Každopádně víme, že kluci mají na víc a určitě to předvedou na posledním turnaji v Morašicích za 14 dní. Pevně věřím, že se nebude opakovat datumové propojení do výsledků turnaje, protože příště hrajeme třiadvacatého… 🙂

Na závěr bych rád poděkoval všem rodičům, kteří i přes mrazivé počasí s námi vyslali své ratolesti. Někteří zaslouží zvláštní uznání za to,že přicestovali s hráči a i když se nedařilo, tak vydatně povzbuzovali. Speciální dík pak patří hráčsko – maminkovsko -trenérským drahým polovičkám 🙂 za vybavení dekami pro děti, které, jak vidno na fotografii níže, měly na střídačce vždy připravené teplé místečko 🙂

Tak sportu zdar a 23.10. na viděnou v Morašicích

• 

• 

• 

Počasí nic moc, hra jakž takž a konečný výsledek ucházející. Tak přesně taková byla fotbalová neděle starší přípravky.

Tentokrát jsme se, až na omluveného Fandu a neomluveného Sebíka, sešli v kompletní sestavě.

V brance výborně zachytal Alda, v obraně si zahráli Staník, Daník, Maty a Vojtík, v záloze se střídali Ladík a Honzík a v útoku byla bratrská dvojice Štěpa s Tomíkem, pak kamarádská dvojice Vilda s Tobíkem a poprvé za nás nastoupil nový hráč Táďa.

První a zároveň asi i nejtěžší zápas jsme odehráli proti Opatovu. K vidění byly jak pohledné kombinace, tak i velká řada nepřesností a také spousta osobních soubojů. Dlužno říci, že jsme většinu osobních soubojů prohrávali. Na klukách z Opatova byla vidět větší fyzická vyspělost. I přesto, že jsme byli očividně slabším týmem a po celý zápas dotahovali skóre, mohli jsme brát z utkání alespoň bod za remízu. V posledních vteřinách totiž pelášil jeden z našich hráčů sám na brankáře hostí, ten však opět(stejně jako před týdnem) chytal skvěle a bravůrním zákrokem utnul naše myšlenky na dělbu bodů. Pak již následoval jen závěrečný hvizd a konečný stav zněl 4:3 pro Opatov.

Naše branky vstřelili Ladík, Tomík a Štěpa

Druhým soupeřem nám byl tým z Čisté. Na prvním podzimním turnaji jsme tomuto soupeři podlehli, měli jsme tudíž co oplácet. Ovšem výhra se nerodila nijak lehce. Houževnatý soupeř nám nedával mnoho prostoru ke kombinaci a stejně tak samostatné akce jednotlivců mnoho pozitivního nepřinášely. Opět to byl zápas plný osobních soubojů a nepřesností avšak se šťastnějším koncem pro nás. Po 30 minutách hry bylo skóre 3:2 pro nás.

Naše branky vstřelili Tomík, Tobík a Ladík

V posledním zápase nás čekala nám dobře známá děvčata ze souklubí Jaroměřice/Jevíčko. V tomto zápase jsme dali více prostoru začínajícímu Táďovi, který se v soutěžních zápasech teprve rozkoukává. On se ovšem rozkoukal velmi rychle a svůj první turnajový start okořenil prvním gólem v našem dresu, to když pohotově dorazil do odkryté branky odražený míč. Gratulujeme a ať ti to Táďo střílí i nadále. Ani ostatní kluci děvčata nešetřili a otevřeli si střelnici. 3 branky dal Tomík, po 2 brankách vstřelili Honzík a Ladík a po jedné pak Tobík, Štěpa a Vilda. Po velkém nedůrazu jsme ještě dovolili holkám , za obrovského aplausu všech příhlížejících diváků, korigovat na konečných 11:1.

Brali jsme tedy nakonec pomyslné stříbrné medaile za druhé místo v turnaji.

Ačkoliv naše hra v tomto turnaji nebyla nijak oslnivá, hodnotím tento turnaj velmi pozitivně. Vyjma zápasů děvčat skončily ostaní utkání vždy o jednu branku. To svědčí o velké vyrovnanosti týmů a takové zápasy dávají klukům mnohem víc, než výhry o „parník“. A velkým přínosem takové výsledky nejsou jen pro hráče, ale zároveň i pro nás trenéry. My máme alespoň zpětnou vazbu a vidíme, na co se máme v příštích trénincích zaměřit, kde nás takříkajíc“tlačí bota“. 🙂

Rád bych zde opět poděkoval všem, kteří nám pomohli domácí turnaj zorganizovat. Velký dík patří oběma rozhodčím Táďovi a Honzovi. Druhému jmenovanému speciální dík za to, jak dokázal zkrotit neukázněné diváky z Opatova. Děkujeme také obsluze kiosku Martě a Viťovi, bez nichž by se žádná akce na hřišti neobešla a v neposlední řadě velký dík i děvčatům Zdeně a Lucce z KD, jejichž pověstné sladké odměny hráčům rezonují napříč okresem a těší a se na ně i realizační týmy všech mužstev 🙂

Další turnaj odehrajeme v neděli 10.10. „na větrné hůrce“ v Bystrém. Výkop je plánován na 9:30.

Přátelé, kamarádi – tak to byl teda turnaj…

K vidění tentokrát bylo vše, co může hra, která se fotbal nazývá, nabídnout.

K vidění byl zápas kde jsme byli lepší a nakonec se strachovali o výsledek. Pak zápas, ve kterém jsme mocně dotahovali. A nakonec zápas, ve kterém jsme jasně dominovali, ale dostali zároveň solidně nakopáno…

Ten kdo s námi vyrazil, musel sice projet světa kraj a absolvovat jízdu cestou necestou, polem nepolem, ale rozhodně nikdo nelitoval, stálo to za to…

Ale hezky popořádku.

Ačkoliv naše soupiska čítá 14 jmen, tak jsme opět vinou nemocí, zranění a jiných nefotbalových aktivit odehráli turnaj v 9 hráčích. V brance tentokrát chytal Alda, v obraně hráli Maty, Daník a Staník, záložníka takřka celý turnaj Ladík a v útoku Tomík, Štěpa, Vilda a Tobík.

K prvnímu utkání nám los přisoudil nevyzpytatelný tým z Opatova. Po počátečním oťukávání jsme se prosadili střelecky a do poločasu si nesli slibný náskok 4:1. Hra byla dobrá a nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl druhý poločas ubírat jiným směrem. Leč zmýlená neplatí. Soupeř se ve druhé půli obdivuhodně zvedl a dotáhl se na rozdíl jediné branky, na stav 4:3. A začalo velké drama. Kluci si však vydřené vítězství nenechali vzít a i přes řadu závarů před naší brankou, dokázali jednobrankový náskok uhájit. V tomto zápase, kromě všech našich kluků, musím vyzdvihnout výkon brankáře Opatova. Za zákroky, které předváděl, by se se nemusel stydět ani brankář v dospělé kategorii. Především jeho umění drželo Opatov ve hře do poslední vteřiny.

Naše branky vstřelili : Tomík 2, Tobík a Štěpa

Další družstvo, které nám zkřížilo cestu k turnajovému prvenství, bylo družstvo domácích.

Možná trochu ukolébání výkonem a výsledkem z předchozího zápasu, jsme do utkání nevstoupili vůbec dobře. Nejen ,že jsme velmi rychle prohrávali o 3 branky, ale zhruba 10 minut hry nám trvalo, než jsme vůbec vystřelili na soupeřovu branku. Nebylo tedy divu, že poločasový výsledek zněl nelichotivě…3:6 z našeho pohledu. Teď po zápase by se možná dalo říct, že poločasová prohra, byla takovou „Csaplárovou pastí v provedení Němčic“ 🙂

Hráči Jevíčka do druhé půle opravdu nastoupili uspokojeni dosavadním průběhem a pravděpodobně s pocitem, že už se nemůže nic stát. Ale stalo se. Naši kluci přeřadili na vyšší rychlostní stupeň a sedmi brankami v řadě otočili výsledek. Soupeř na závěr již jen korigoval na konečných 10:7. Tohle byl zápas, který prověřil týmového ducha a morálku tohoto týmu. A jak vidno, obojí je ve skvělé formě.

Naše branky vstřelii :Laďas 5, Tomík 2, Tobík 2 a Vilda

Poslední měření sil nás čekalo s děvčaty ze souklubí Jaroměřice/Jevíčko. Kluky jsme opět nabádali k tomu, ať si vyzkouší kombinace, na které v jiných zápasech není tolik prostoru.

A jen tak mimochodem, dovolím si malou odbočku k tomu prostoru. Rozměry hřiště, na kterých se tentokrát turnaj odehrál spíše odpovídaly rozměrům mladší přípravky. A díky tomu nemohli naši borci předvést své technické finesy, ale všechny 3 zápasy byly spíše bojem.

Ale zpět k utkání s děvčaty. Kluci se snažili o nahrávky až takříkajíc do prázdné a mnohdy za to byli i děvčaty „odměněni“ nakopnutím, přišlápnutím a jednou dokonce i přišlápnutím s dovětkem . „ ..a to máš za to..“ 🙂 Ovšem my fotbalisté víme, že fotbal nejsou kuličky a že to taky občas bolí.

Odnesli jsme si tedy pár modřin a hlavně vítězství 8:0.

Naše branky vstřelili: Tomík 4, Laďas 2, Štěpa a Tobík

3 zápasy, 3 vítězství. O prvenství v turnaji nemohlo být pochyb. První 1.místo této U11 v této sezóně a velký dík všem klukům za nádherný odbojovaný turnaj.

Na řadu také přišla před turnajem vypsaná odměna ve formě párků v rohlíku a na úplný závěr kluci nahráli videovzkaz s přáním brzkého uzdravení pro Lukyho, který se na pátečním tréninku nešťastně zranil a podzimní sezóna pro něho skončila. K přání brzké rekonvalescence se samozřejmě připojujeme i my trenéři.

Příští týden 3.10. od 1Oh pořádáme turnaj my. Přijďte nás opět podpořit. Určitě se bude na co dívat.

Tentokrát přijede tým z Čisté a naši staří známí z Opatova a ze souklubí Jaroměřice/Jevíčko.

Tuto neděli nás čekal v pořadí třetí turnaj a zároveň první ze dvou podzimních domácích.

Ani tentokrát jsme se vinou nemocí a zranění nesešli v plné síle. Omluveni byli Fanda, Vojtík a Sebík. I tak nám však zůstala slušná týmová síla, abychom se mohli důstojně prezentovat před našimi diváky.

Sestava byla tato : Laďas, Staník, Daník, Honzík, Maty, Tom, Alda, Luky, Tobík, Štěpa a Vilda

K prvnímu utkání jsme nastoupili proti týmu z Bystrého. Tento tým jsme minulý týden porazili a bohužel to ještě některým hráčům utkvělo v paměti. Už v kabině byli v hlavách a řečech vítězové a přesně podle toho taky vypadal úvodní poločas. Takhle bídně hrát jsem kluky snad ještě neviděl. Bez chuti, zápalu a jakékoliv fotbalovosti. Není nic, snad jen kromě účasti 🙂 , za co by je bylo možné pochválit. Odpovídal tomu i poločasový výsledek 5:0 v prospěch našeho soupeře. O přestávce jsme si vyjasnili, že tudy cesta nevede a ono to najednou šlo. Druhý poločas jsme dokonce vyhráli 3:2, ale pozdě bycha honiti. Konečný výsledek 7:3 z pohledu Bystrého.

Naše branky vstřelili : Laďas 2 a Tom

Ve druhém zápase nám soupeřem bylo souklubí Horní Újezd/Morašice. Tento tým, dle dosavadních výsledků a dle dřívějších zkušeností z mladších kategorií budil respekt. Kluky jsme náležitě upozornili, že s přístupem jako v předchozím zápase nebude rozhodčím stačit počítadlo na góly v naší brance. A rázem bylo na hřišti úplně jiné mužstvo. Naši kluci bojovali, kombinovali a odměnou jim bylo vedení, které však vždy soupeř dokázal vyrovnat. Poločas 2:2. V druhé půli se hrál opět hezký, rychlý a bojovný fotbal se šancemi na obou stranách. Nakonec však převážila větší sehranost soupeře a hosté vyhráli rozdílem jediné branky 5:4. Ačkoliv jsme prohráli, nebylo za co se stydět. Prohrát se může, ale po boji, je-li soupeř lepši. A tak tomu bylo v tomto případě.

Všechny naše branky vstřelil Tom

Třetí zápas byl zároveň zápasem o to, komu zůstane černý Petr v podobě čtvrtého místa v turnaji. Ovšem soupeřem nám nebyli žádní nazdárkové, ale tým z Opatova, který jsme v mladší kategorii nikdy neporazili. Kluci tentokrát neponechali nic náhodě a do soupeře se řádně opřeli. Konečně byly k vidění pohledné kombinace a důvtipně rozehrané standartní situace.Opět hra, na kterou jsme si již u této naší kategorie zvykli. Výsledek po třiceti minutách hry byl 6:2 z našeho pohledu. Za tenhle zápas kluci zaslouží velkou pochvalu. Za tuhle hru se rozhodně stydět nemusí.

Naše branky vstřelili: Tom 4, Tobík a Honzík

Závěrečná výhra nám jednak zaručila 3.místo v turnaji a pak budeme také doufat, že na tuto výhru a tento výkon navážeme příští sobotu 25.9., kdy odehrajeme turnaj na Malé Hané v Jevíčku.

Na úplný závěr bych rád poděkoval všem, kteří nám pomohli tento domácí turnaj zrealizovat. Velký dík patří oběma rozhodčím – Honzovi a Jirkovi, obsluze kiosku – Martě a Víťovi a holkám z KD – Zdeně a Lucce za výborné sladké odměny pro hráče.

K druhému turnaji jsme zavítali do malebného, filmaři oblíbeného městečka v podhůří Vysočiny, do Bystrého. Oproti minulému týdnu jsme se vinou nemocí a zranění sešli ve značně okleštěné sestavě.

Sestava se tedy sestávala z Ládi, Toma, Matyho, Vojty, Lukáše, Aldy, Toba, Štěpíka a Vildy.

K prvnímu zápasu nám pořadatelé, stejně jako minulý týden, nalosovali tým Sebranic. Tedy rozjezd jak se patří. Kluci poučení z předchozího týdne nezaspali začátek, ale naopak v prvních minutách nepouštěli soupeře takřka na naší polovinu. Odměnou jim byl dvakrát dvoubrankový náskok. Nejprve 2:0 a pak 3:1. Do poločasu však Sebranice vyrovnaly na 3:3. I v druhé půli se hrál hezký vyrovnaný fotbal, kdy se střídaly šance na obou stranách a bylo tedy otázkou jedné chybičky, kdo překlopí vývoj utkání ve svůj prospěch. Bohužel to byl soupeř. 3 minuty před koncem svedl Tomík tvrdý souboj, který možná i trochu zaváněl faulem a po kterém Tomík odkulhal na střídačku. Soupeř se tím dostal do početní výhody, prokombinoval středem hřiště a střelou k tyči nedal Aldovi v brance šanci. V poslední minutě navíc Alda po další svižné střele neudržel míč ve svých rukavicích a pohotový protivník doklepl pohodlně do prázdné branky a navýšil skóre na konečných 3:5 z našeho pohledu. Ačkoliv se reparát za minulý týden nepovedl, musíme kluky za tento výkon pochválit. Všichni odehráli své maximum. A že to tentokrát na vítězství nestačilo? Tak to prostě ve sportu chodí. Soupeř byl o malý chloupek lepší a po zásluze vyhrál.

Naše branky vstřelili : Ladík 2, Tobík

Druhým soupeřem nám byl celek domácích hráčů. I v tomto zápase se hrál hezký, rychlý a důrazný fotbal. A i zde šli kluci brzy do vedení. Dokonce si i celkem pohodlně udržovali tříbrankový náskok. A to ještě velkou řadu šancí zahodili. Po závěrečném hvizdu rozhodčího byl ukazatel skóre na stavu 6:4 pro nás. Výhra, tedy velké pozitivum. Ovšem čeho si nejvíc na tomto utkání cením, je týmový duch všech kluků. Jednak krásně kombinovali, na což jsme mimochodem již vcelku zvyklí 🙂 , ale navíc si svou první soutěžní branku vstřelil Vilda, náš benjamínek v sestavě. A přál bych vám vidět tu neskrývanou radost všech našich hráčů, že to Vilda konečně takříkajíc odšpuntoval…. Radost byla samozřejmě i na trenérské straně, jakožto i na straně našich fanoušků. Všichni tak nějak podvědomě očekáváme tatínka po příštím domácím turnaji u okýnka 🙂

Naše branky vstřelili:Ladík 2, Tobík 2, Tomík a již zmiňovaný Vilda

Poslední tým, který nás čekal, bylo ne mužstvo, ale ženstvo možná spíše dívčstvo…no prostě dívčí tým Jaroměřice/Jevíčko, nám zcela neznámý soupeř(budeme se mít šanci lépe poznat, protože se s dívkami potkáme na turnajích ještě třikrát). K tomuto zápasu není celkem co psát. Holky se teprve sehrávají a tak konečné skóre 9:0 nemá vůbec žádnou vypovídající hodnotu. Naopak jsme klukům za výkon v tomto utkání vyčinili. Hned od začátku se přizpůsobili (ne)hře začínajícího týmu a namísto hezké kombinační hry s využitím šířky hřiště, pomoci brankáře s rozehrávkou a dalších herních činností, na které nemají v jiných zápasech čas jsme sledovali příšernou okopávanou, kde každý chtěl dát za každou cenu gól. Až na několik světlejších okamžiků to byl nekoukatelný fotbal. Za zmínku stojí několikeré „housle“ na které, našim někdy až profesorsky hrajícím klukům, zahrála s fotbalem začínající děvčata.

Naše branky vstřelili: Štěpánek 3, Ladík 2, Tobík 2, Luky a Vojtík

Dvě výhry a jedna prohra nám přisoudily konečné druhé místo v turnaji. Stejnou známkou, tedy dvojkou, pokud bychom známkovali jako ve škole, bych oznámkoval výkon našeho týmu. Tedy až na jednu vyjímku. Běžně to nedělám, abych vyzdvihoval jednotlivce, ale tentokrát musím. Jedničku si dnes zaslouží Ladík. Vzhledem k velké absenci hráčů, jsme museli Ladíka nechat hrát celý turnaj bez střídání. Jeho minutáž na hřišti činila tedy dospěláckých 90 minut. Laďas, smekám pomyslný klobouček a díky, jdeš týmu příkladem.

Příští turnaj odehrajeme na domácím hřišti, kde přivítáme trojici hodně těžkých soupeřů….Bystré, H.Újezd/Morašice a Opatov, který jsme ještě nikdy neporazili. Přijďte tedy naši milí příznivci fandit, budeme vás potřebovat. Výkop je naplánován na neděli 19.9. od 10h.

Po dlouhé odmlce jsme se i my s druhou nejmladší kategorií dočkali a vydali se do turnajových klání. První turnajová trojice zápasů nás čekala v Čisté. Sešli jsme se až na omluveného Matyho a neomluveného Sebíka v plné síle.. Jmenovitě byli tedy přitomni : Standa, Dan, Honza, Láďa, Tom, Vojta, Lukáš, Fanda, Tobík, Alda, Vilda a Štěpa.

První soupeřem nám byl silný tým ze Sebranic. Tento celek má v každé věkové kategorii velmi šikovné hráče a to se potvrdilo i tentokrát. Navíc byla na soupeři znát větší sehranost a rozehranost. Ačkoliv se nám hned v úvodu podařilo vstřelit úvodní branku, následně jsme se dostali do čtyř až pětibrankového manka, které se nám přes veškerou snahu nepodařilo smazat. Sebraničtí tedy po zásluze vyhráli poměrem 11:6. O naše góly se postarali… Tobík o 2 a po jednom Fanda, Laďas, Alda a Tomík. I přes poměrně vysokou prohru se najde na tomto utkání velká řada pozitiv. Jedno pozitivum za všechny….do týmu a party skvěle zapadl nový člen Vilda a i když hrál svoje první soutěžní utkání, zhostil se toho jako ostřílený borec, kterému chybělo jen kousek pověstného štěstíčka, aby svůj první start ozdobil i premiérovým gólem.

Ve druhém zápase jsme poměřili síly s domácími fotbalisty. To už byl fotbal z jiného soudku. Naši kluci makali, přidali na důrazu a odměnou jim bylo dvoubrankové vedení. Pak však zahazovali jednu šanci za druhou a přišel zákonitě trest. Soupeř nejenže vyrovnal, ale dokonce chvíli před koncem otočil skóre utkání na svou stranu a vyhrál 4:3. Naše branky vstřelili: Laďas, Tobík a Tom

Do závěrečného zápasu šli kluci s odhodláním vybojovat své první vítězství v kategorii U11. Proti nám však nestála žádná ořezávátka, ale velmi šikovný tým z Jevíčka. Náši hráči se však ukázali jako správní bojovníci. Hned od úvodu se do soupeře zakousli, jakoby je trénoval sám náš maskot, kterého si nosí kluci na hrudi, tedy krokodýl Venda Chňapík. Po chvíli hry jsme vedli o tři branky. Ačkoliv se soupeři ještě podařilo vstřelit dva góly, naši kluci nedopustili žádné závěrečné drama a nakonec si pohodlně uhlídali vedení 4:2. Naše branky vstřelili Vojtík 2, Tobík a Laďas

První místo v turnaji obsadili suveréní Sebranice se třemi výhrami. My jsme se dělili o druhé místo s domácí Čistou a Jevíčkem.

Pro většinu hráčů se jednalo o první turnaj v kategorii U11 a proto nemůžeme vystoupení našich kluků hodnotit jinak než pozitivně. I když jsme první utkání trochu prospali, ve zbylých dvou to byl zase náš starý dobrý mančaft, kde kluci hráli přesně to, co je učíme. Tedy rozehru od brankáře s postupným útokem. Žádné bezhlavé nakopávání a odkopávání míčů I když se to některým divákům může nepozdávat, protože z toho samozřejmě pramení chyby a následně třeba i inkasované branky, jedině na chybách se kluci učí fotbalu do budoucna. Velmi si pak cením pochvaly od trenéra Sebranic a předsedy OFS Svitavy v jedné osobě pana Novotného, který jednak pochválil kluky za předvedenou hru a nás trenéry za to, že za každou cenu necílíme na výsledek, ale dáváme všem hráčům stejný prostor na hřišti a tedy i možnost herního růstu.

Za odbojovaný turnaj patří klukům velký dík a teď už pomalu vyhlížíme příští neděli 12.9. kdy zajíždíme na hřiště v Bystrém k další trojici utkání. Tentokrát nás budou čekat domácí z Bystrého, Jaroměřice/Jevíčko dívčí tým a pak se budeme moci pokusit o reparát se Sebranicemi.

Všechny naše příznivce srdečně zveme, hlásí krásné počasí , pojeďte tedy s námi na výlet na Vysočinu. Výkop je naplánován na 9:30.