V magické datum a s vědomím, že se jedná o poslední turnaj tohoto roku jsme odjeli na turnaj do Bystrého. Tentokrát nás čekala pouze 2 utkání a to s domácím týmem a Jevíčkem.

V prvním zápase nám byl soupeřem celek z Jevíčka. Tým, jenž jsme měli možnost poznat již minulý týden a který nám před týdnem rozhodně nedal nic zadarmo. I proto jsme kluky nabádali k navázání na výkon z posledního zápasu z předchozího turnaje. A naši hráči si pravděpodobně opravdu rozpomněli. Otevřeli si totiž parádní střelnici a zvítězili 14:2. Opět musím vyzdvihnout především týmový výkon celého mužstva. Kluci předvedli zase to, co je zdobí celý zkrácený podzim – pohledný kombinační fotbal, podpořený výbornou obranou a bezchybným výkonem brankáře(v tomto zápase Alda). A že nemáme celek individualistů(což by v tomto věku bylo naprosto normální), ale skvělou partu opravdových hráčů kamarádů svědčí i zápis střelců. O naše branky se totiž podělilo hned 6 hráčů z 8 zúčastněných. Nikdo z kluků totiž, jak se říká, nechrtí, ale když vidí ještě lépe postaveného kamaráda, bez okolků přihraje. Naše branky tedy vstřelili : Tomík 4, Štěpánek 3, Vojtík 2, Tobík 2, Luky 2 a František

Po vítězství domácího mužstva nad Jevíčkem bylo jasné, že v našem druhém utkání budeme hrát o celkové vítězství v turnaji.

S týmem Bystrého jsme ještě neměli možnost poměřit síly, tudíž byl pro nás tento celek velkou neznámou. A že se nejedná o žádné „nazdárky“ jsme se přesvědčili záhy. Vyrovnaný zápas plný osobních soubojů, o čemž svědčí i to, že ani jeden tým téměř až do konce nedokázal odskočit na větší rozdíl než jedné branky. Tak by se dalo ve zkratce popsat tohle utkání. Kluci to však skvěle ubojovali, v brance je navíc podpořil parádními tygřími skoky Luky. Mohli jsme se tedy radovat z konečného vítězství v poměru 6:4. Naše branky byli tentokrát spíše ubojované a vstřelili je Tomík 4 a Tobík 2.

Zakončení podzimu bylo tedy stylové…1.místem.

Ohlédneme-li se za uplynulou půlsezónou, nemůžeme ji hodnotit jinak, než v superlativech. Odhlédneme-li od celkových umístění, která mimochodem byla skvělá(3 vítězství a 2 druhá místa), ale někdy mohou být zavádějící, pak musím vyzdvihnout především velkou týmovost téhle skvělé party. Je hrozně hezké vidět kluky, kteří na hřišti nemyslí již jen na sebe, ale snaží se o kombinaci a přihrávky na volné spoluhráče. Vyzdvihnout musím i velký herní posun jednotlivců, míněno to, že se kluci nebojí přejít 1 na 1. A v neposlední řadě musím chválit za celkový pohyb hráčů po hřišti. U této kategorie je totiž běžné, že hráči ještě hrají takzvaný chumel. Tedy kde je míč, tam jsou všichni. Naši kluci však již krásně vužívají celou plochu hřiště a snaží se nabíhat do volných prostorů. Zrovna na posledním turnaji jsem se zaměřil na pozorování těchto situací a kluci byli v tomto počínání o notný kus vpředu před oběma soupeři. Za celou zkrácenou sezónu si tedy kluci zaslouží VELKÝ DÍK.

Poděkovat se sluší i všem rodičům za skvělou spolupráci a vůbec všem, kteří nám s prací u nejmladší kategorie pomáhají. Raději nebudu nikoho jmenovat, abych na někoho nezapomněl 🙂 ale vám všem též VELKÝ DÍK.

Teď nám bohužel nezbývá než čekat a doufat, že se budeme moci brzy zase sejít a začít se zase připravovat na jarní část. Sledujte naše stránky, o všech novinkách vás budeme aktuálně informovat.

Tentokrát již v plné sestavě(i s uzdraveným Lukym), jsme v sobotu zavítali do nejzaššího bodu na fotbalové mapě mladší přípravky, jmenovitě na hřiště Jevíčka. Zde nás čekali tři soupeři. Domácí Jevíčko, mladičká Borová a soupeř nejtěžší, Opatov.

Plná sestava : Alda, Tomík, František, Vojtík, Maty, Tobík, Luky, Štěpánek ..dávala naději na solidní turnajový výsledek.

Prvním soupeřem nám byl domácí tým. Pro nás celek zcela neznámý s nímž jsme se utkali naposledy zhruba před rokem. Ovšem jeho předchozí výsledky naznačovaly, že to zápas nebude nijak lehký. A vítězství se opravdu nerodilo vůbec lehce. Jevíčko do branky postavilo slečnu, předpokládám ročník 2011, která by se již určitě neztratila v kategorii vyšší. Chytala fantasticky. Nejenže si s přehledem poradila s většinou střel našich útočníků, ale bez jakékoliv bázně likvidovala i střely našeho „snajpera“ Toma. A že to byly střely velmi štiplavé. Cestu za záda této gólmanky si našly jen 3 střely – jedna Tobíka, Štěpánka a již zmiňovaného Tomíka. Ovšem i soupeř měl několik slibných příležitostí, které však buďto včas uhasila obranná dvojička, nebo skvěle chytající Alda a v jednom případě nám pomohla tyč. Jednalo se o úvodní utkání, která my máme vždy slabší, tudíž bych hru našeho týmu hodnotil jako lepší průměr 🙂 Chyběl tomu prostě ten hezký drive a zápal, který nás zdobil v minulých turnajích. Konečný výsledek 3 :0 byl hezký, ale bylo nám jasné, že na Opatov to rozhodně stačit nebude.

Druhým soupeřem nám byl tým Borové. Tento celek je složen převážně ze začínajících děvčat a chlapců, kteří své fotbalové zkušenosti teprve sbírají. Výhra 7:0, jak se říká v suchém triku. Ale také obrovské memento, že s touhle hrou nemůžeme v posledním utkání myslet na hezký výsledek. Přizpůsobovali jsme se totiž až velmi často hře/nehře soupeře, kdy se nám míč spíše pletl, o bojovnosti a zápalu pro hru ani nemluvě. Naše branky vstřelili : Tobík 3, Vojtík 2, Alda a Tomík(toho času brankář).

Los tomu asi tak chtěl, že v posledním utkání se hrálo o vítězství v celém turnaji. My jsme měli 2 výhry, stejně jako náš soupeř Opatov. Tým velmi silný. A to jak po herní, tak i po fyzické stránce. Před zápasem jsme museli krotit poraženecké nálady některých našich hráčů a naopak nastartovat bojovného ducha. A ač samochvála není pěkná věc, musím naši trenérskou trojici pochválit, protože se nám to povedlo na výbornou. Tohle utkání splňovalo ty nejpřísnější parametry. Rychlé a přesné kombinace, střely na branku, tvrdé(bohužel na straně soupeře i často za hranou pravidel) souboje o míč. No prostě SUPER fotbal. A když jsme se ještě po Tomově střele do poločasu ujali vedení, euforie v týmu nabrala vrcholu. Povedlo se nám to, co soupeř ještě za podzim nezažil…prohrával. Trenérský křik na soupeřově střídačce se změnil na řev. O poločasové přestávce jsme kluky nabádali, že ještě rozhodně není konec a že soupeř umí jakoukoliv naši chybičku nekompromisně potrestat. Kluci se však i v druhé půli rvali jako lvi a žádný míč nedali zadarmo. Zdatně jim při tom pomáhal výborně chytající Alda. Škoda, že se nám i přes několik slibných příležitostí nepodařilo navýšit skóre. Naopak jsme dvakrát lehce zachybovali a jak již řečeno, zkušený soupeř umí tvrdě trestat. Skóre bylo rázem 1:2. Ani tak se naši kluci nevzdávali a bojovali až do posledního hvizdu o vyrovnání. A ačkoliv se to nepovedlo, nemuseli věšet hlavy. Všichni bez vyjímky zasloužili obrovskou pochvalu. I když se třeba někomu do té doby nedařilo, tak v tomto utkání ze sebe vydal maximum. A toho si my trenéři ceníme nejvíc. Nevadí, že se třeba nedaří, ale když je snaha, výsledky se dostaví. A přesně tohle zde platilo. A i když jsme odešli ze hřiště poraženi, bereme tenhle zápas jako vítězství. Vítězství fotbalu samotného. Vysoké prohry a nebo snadné výhry hráčům po fotbalové stránce vůbec nic nedají. Naopak tyto těžké a vyrovnané zápasy děti posouvají dál. A jsem si jistý, že do příštích zápasů si kluci odnášejí zase nové zkušenosti.

Konečné druhé místo v turnaji a i když byl párek v rohlíku slíben za turnajové vítězství, za poslední zápas si ho kluci zasloužili. Následovala památeční fotečka a zase dlouhá cesta domů.

Příští turnaj odehrajeme na hřišti v Bystrém v sobotu 10.10.2020. Vzhledem k tomu, že se zde utkají pouze 3 týmy, dohodli jsme se s pořadateli, že odehrajeme 2. a 3.zápas. Můžeme tudíž přijet o něco později. Úvodní výkop turnaje je v 9:30. My si tedy dáme sraz v tento čas na hřišti v Bystrém.

•