Po vyložené ztrátě 2 bodů ve Vendolí jsme přivítali na domácím trávníku Cerekvici. Naše poslední setkání (10.9.2023) bylo poměrně dramatické, kdy jsme do stavu 3:3 dokázali na hřišti soupeře držet krok, ale nakonec jsme podlehli 3:5.

Tentokrát k nám tým ze špičky tabulky přijel v dobrém rozmaru a od první do poslední minuty předváděl fotbal plný skvělého pohybu a vzájemné sehranosti. I přesto, že jsme se snažili silově i v pohybu soupeře dorovnat, obdrželi jsme 4 branky. Všechny víceméně padly na jeden dotek z malého vápna do prázdné branky po rozebrání našich řad. Nezbývá, než přijmout porážku 0:4 a popřát Cerekvici postup do vyšší soutěže, na kterou má sehraný kádr hráčů.

V poměrně silné sestavě jsme tentokrát zajížděli na hřiště Vendolí, které od začátku jara nezískalo ani jeden bod. Cítili jsme tuto příležitost a chtěli jsme se odrazit k přiblížení 2-3 družstev, která jsou v tabulce před námi.

Naše poměrně vysoké sebevědomí srazil hned v 5. min rozhodčí Dvořák, který proti nám odpískal penaltu. Přestože si náš Jáchym Renza na ní sáhl, nepodařilo se mu střelu vytěsnit mimo tyče. Ač se nám dařilo domácí přehrávat, pálili jsme jednu tutovku za druhou. Rozhýbat soupeřovu síť se povedlo až v 39. min našemu kapitánovi Michalu Votřelovi, který nepohrdl přesnou nahrávkou mezi obránce od Lukáše Pavliše a srovnává na 1:1. Bohužel, ze 3-4 tutovek dáme pouze jednu branku za 45 min, scházel nám klid v zakončení, což bylo z velké míry kvalitou povrchu, která byla opravdu špatná. Podmínky byly ale pro obě družstva stejné.

Pokud v prvním poločasu byl výkon rozhodčího Dvořáka a asistenta Hnáta mimo chápání obou mužstev, druhý poločas nás čekala daleko větší překvapení. To, že se s domácím vedoucím mužstva shodneme, že rozhodčí obráceně odpískal 10-15 faulů (pro domácí i pro hosty) nebývá obvyklé. Ale že asistent Hnát zvedne praporek ofsajdu, když náš hráč po přihrávce mezi stopery má 3 m hendicap, po běžeckém souboji obránce/stopera předběhne a vstřelí branku, tomu nevěřili ani domácí fanoušci. Navíc to nebylo jednou, ale hned dvakrát, kdy se chytře uvolnil Lukáš Pavliš a Matěj Matoušek. Stejně tak 4 žluté karty neodpovídají tomu, jak se na hřišti hrálo. Hráč č. 11 Báča Václav se žlutou kartou měl po jejím obdržení další 4 zákroky, které ho měly poslat do sprchy. Zřejmě si Báča po 6 měsíčním půstu v soutěži hledá herní styl, který se v okolí Svitav toleruje. Naši kluci si bohužel odnášejí naražené nárty, kotníky a obtisk kolíku hráče Báči na vnitřní straně stehna, to vše bez povšimnutí rozhodčího. V druhé části domácí ještě kopali druhou penaltu (zaslouženě), kterou když Jáchym vychytal, tak ji nechal rozhodčí opakovat. Ale Jáchym ji vychytal i napodruhé!

Závěr: Ano, zápas jsme měli zvítězit některou z 6-7 gólových tutovek. Pokud nebudeme tyto šance proměňovat, nikam se v tabulce neodrazíme. Přesto naši kluci předvedli skvělý herní výkon, což se nedá říci o dvojici rozhodčích. Naopak benjamínek, 15 letý Schejbal Adam, byl jako druhý asistent asi tím nejlepším, co na hřiště KR delegovala.

Po dvou prohrách s přídělem 5 branek jsme na našem hřišti přivítali Dlouhou Loučklu, která v úvodních kolech ještě nebodovala, přesto se držela v TOP5 tabulky soutěže.

Do zápasu jsme nastoupili v omezené sestavě a první branka padla v 12. min, kdy dorosteneckému brankáři Vojtovi Vostřelovi uskočil nešťastně míč při odkopu. Následovala soupeřova povedená nahrávka středem za obranu a zajímavá hlavička z rohového kopu soupeře a stav byl 0:3. Své sebevědomí a herní chuť do přestávky předvedl druhý dorostenec Tomáš Sršeň, který prokličkoval hřiště s pěkným zakončením a do kabiny odcházíme za stavu 1:3. Druhý poločas jsme nadále neměli dobře pokrytý střed hřiště, a i přes posuny v sestavě jsme Loučce podlehli 1:5.

V kabině pozápasu zazněla logická reakce k přístupu hráčů a jaké budou následovat další kroky pro získání cenných bodů do tabulky soutěže. Příští týden jedeme do Vendolí, které prohrálo v Jevíčku 1:6. Výkop v sobotu ve Vendolí v 16:30. Přijďte nás podpořit!

K druhému utkání jarní části jsme zajížděli do Mladějova n. M., který se nachází v našlapané špičce tabulky soutěže. Přes velké množství omluvenek a administrativní problémy se sestavou, oba týmy nastoupili za krásného letního počasí na skvěle připravený trávník.

Soupeř skóre otevřel již v 6. min, kdy pohlednou akci po levé straně z prvního doteku zakončoval na úrovni penalty volný hráč. Minutu na to jsme měli skvělou příležitost srovnat, když Roman Kopecký v malém vápně trefuje z jednoho metru domácího gólmana. Na vyrovnání jsme si museli ještě chvilku počkat. Přestože jsme hráli v 10 hráčích (ošetřování), v soupeřově vápně se dokázal skvěle zorientovat Lukáš Pavliš, který z otočky srovnává. V 24. min jsme propadli od soupeřova vápna a domácí se na 3-4 doteky přes celé hřiště dostali k zakončení a berou si vedení zpět. Zbytečnými nepřesnostmi jsme pak mladějovským dovolili skórovat ještě jednou, kdy po pohledné kombinaci trefují domácí do prázdné branky. Do poločasu jsme měli druhou skvělou příležitost, kdy se Jan Kohút ocitl sám před domácím brankařem, ale zakončit se mu nepodařilo. Škoda těchto dvou příležitostí, které byly v utkání klíčové.

Druhou půli otevřel skóre opět soupeř načechraným míčem od pravého rohu a ze zahuštěného vápna si domácí donesli míč na prsou až za brankovou čáru. Přesto jsme nesložili zbraně a v 54. min jsme z kopačky Jiřího Berana dokázali snížit na 4:2 pohlednou střelou pod víko. Do konce utkání se ještě jednou prosadili domácí a uzavřeli tak výsledek na 5:2 ve svůj prospěch.

Dobře popsali zápas místní činovníci slovy „jste hodně mladý tým, který se musí vyhrát, my ale netušíme, kdo bude u nás hrát za 3-5 let“. Z předvedené hry měla většina našich hráčů dobrý pocit s viditelným herním posunem. Škoda jen, že jsme měli v ochozech slušné návštěvy pouze dva diváky. Další příležitost budeme mít na domácím hřišti v neděli 7. dubna, kde přivítáme dalšího člena TOP5 v tabulce, Dlouhou Loučku.

První jarní kolo jsme odehráli na našem trávníku s týmem Polička B. Od první minuty jsme byli herně lepším týmem, ale celým zápasem nás trápila efektivita v zakončení. Herní převahu jsme konečně „utrhnuli“ v 40. min, kdy krásnou nahrávkou vybídl Matěj Matoušek Lukáš Pavliše, který vykoupal obránce i soupeřova brankaře a zakončil do prázdné branky. Bohužel šlo o ofsjad Matěje. Poté se potvrdilo nedáš-dostaneš a o minutu později hosté otevírají skóre překrásnou trefou z velkého vápna do pravé šibenice. Přes vedení soupeře, odcházeli hráči Poličky do šatny poměrně skleslí a zaskočení ze svého a našeho herního projevu.

Hned po začátku druhého dějství však poličská rezerva potvrdila své kvality a v 49. min zvyšuje opět z hranice velkého vápna. Naše naděje se rozzářila v 57. min, kdy se po nevydařeném rohovém kopu podařilo Lukášovi Pavlišovi nacentrovat z pravé lajny míč zpátky do vápna, kde nehlídaný Martin Gyomber uklízí míč a snižuje tak na 1:2. Je potřeba přiznat, že v druhé polovině utkání jsme neměli už takovou převahu, ale herním projevem a držením míče šlo o vyrovnaný zápas. Soupeř nám však do konce utkání předvedl školu produktivity, kdy předvedl pestrou škálu řešení „padající list“, „míč za obranu“ a „sólo přes celé hřiště“ a uzavřel konečné skóre na 5:1 ve svůj prospěch. Těžko se chválí předvedená hra při takovémto výsledku. Pokud budeme chtít dávat branky z malého vápna a tahat míč až do branky, nemůžeme pomýšlet na lepší výsledky. Držení míče a předvedená hra je však určitě krok vpřed.

S jedním bodem za celý podzim za remízu s Hradcem n. S. jsme nebyli favorité posledního kola, přesto jsme po slušném výkonu proti rezervě Dolního Újezdu chtěli neznámého soupeře z Boršova maximálně potrápit a přinést do bodové kasičky jarní části další bodový zisk.

První signál hosté vyslali, když přijeli s jedním hráčem na střídání. Přesto jsme soupeře o dvě příčky před námi nechtěli podcenit a chtěli jsme se o výsledek porvat. To nám vyšlo dokonale, když jsme (nezvykle) právě my otevřeli skóre už v 3. min. A to z PVK na levé straně trefil náš dorostenec Max Nováček padající míč na zadní tyči prvním dotekem a vedeme 1:0. Po této pohledné akci následovalo 13 minut našeho tlaku, ale s nulovou efektivitou. První dvě „tutovky“ měl na kopačce Matěj Matoušek, který šel jednou sám na brankaře a podruhé prošel ve vápně slalom mezi 3 hráči. Naopak soupeř zužitkoval hned první šanci a po chybě na středu hřiště se ve 20. min efektivně dostal na tři doteky až k zakončení, srovnáno 1:1. Aby toho nebylo málo, tak do přestávky se podařilo Boršovu prosadit ještě jednou a to díky nepozornosti při vhazování soupeřova autu. Poločas prohráváme 1:2, ale jediný náš hráč či fanoušek nevěřil v to, že bychom dnes nedosáhli na body.

Hvizdem do druhého poločasu začala ještě daleko větší dominance našeho mužstva, kterou hned v 49. min srovnává Matěj Matoušek skóre na 2:2 pěknou individuální akcí po pravé straně. Další Matějův výlet za boršovskou obranu hosté už museli řešit nedovoleným zákrokem ve vápně a ten penaltu s jistotou proměnil, vedeme 3:2. Posledním „hřebíčkem“ pro hosty byla akce Lukáše Pavliše v 70. min, který po uvolnění přes obránce zjistil, že ho odevzdaný soupeř nepronásleduje, v klidu si z pravé strany doběhl do velkého vápna a uklidil míč za záda boršovského gólmana.

Po této akci se hosté díky frustraci z výsledku zcela sesypali. Ještě v 70. min padly dvě červené karty. Jedna po dvou žlutých a jedna přímo za nakopnutí míče a inzultace rozhodčího. Třetí červená hostů padla v 85. min, kdy hostující hráč velmi nebezpečným zákrokem zajel do Matěje Matouška. Boršov dohrál v 8 hráčích a v Deníku se psalo o rekordu podzimu (Boršov 8 ŽK a 3 ČK).

Po prvním vítězství v okresním přeboru je potřeba také poukázat na dvě chyby, z kterých jsme dostali dvě branky. Víceméně více příležitostí si soupeř ani nevypracoval, ale takovým to chybám se musíme v jarní sezóně vyvarovat. Kluci dnes odehráli skvělý zápas, měli jsme silnou sestavu i lavičku a vyšla nám taktická změna rozestavění do 2. poločasu. Do zimní přestávky se nám tak podařilo v tabulce přiblížit k soupeřům před námi. Pozitivní byla i divácká návštěva, které naši modelové předvedli novou kolekci slušivých dresů 😉.

Předposlední zápas podzimní soutěže jsme u nás přivítali Dolní Újezd B, který se stále drží v pomyslném pelotonu špičky tabulky, kde je bodově srovnáno 7 týmů okresního přeboru. Po hodně nevydařeném zápasu v Jevíčku (0:10) jsme domácím fanouškům chtěli ukázat, že se soupeři ze špičky tabulky jsme schopni hrát vyrovnaný fotbal.

Od první minuty jsme plnili veškeré taktické úkoly a intenzivně jsme hru soupeře dostupovali. Hosté tak zvolil taktiku nakopávaných míčů, která se mu v 12. min vyplatila a Újezd tak otevírá skóre. Smutné však při této akci bylo, že se nám nepříjemně zranil brankář Filip Brožek (bez zavinění soupeře) a ze zápasu musel odstoupit. Filipa nahradil z lavičky Matyáš Čechlovský a hra dále pokračovala v podobném stylu. Divácky poměrně pohledný fotbal a co je důležité, naše mužstvo znepříjemňovalo rozehru soupeře a sami jsme měli v prvním poločasu několik slušných příležitostí, vč. břevna Maxe Nováčka. V 28. min však hosté zvyšuji na 0:2, kdy si kanonýr soutěže David Frank zasekl míč a poslal nepředvídatelně plující střelu přes několik bránících hráčů. Do kabiny jsme šli s pocitem slušného výkonu, kterému schází koncovka. Stále bylo o co hrát!

Druhý poločas se hrála opět vyrovnaná partie, která sice potvrdila schopnost hrát slušný fotbal, ale také potvrdila, že nejsme schopni dát branku. Je pravda, že za celý zápas jsme měli 3 velmi vydařené šance, které jsme bohužel neproměnili. Jednou z nich byl i únik kapitána Michala Votřela, kterému konfrontaci s brankařem jeden na jednoho přerušil čárový rozhodčí, jehož hrubý omyl uznal i realizační tým soupeřovi lavičky. V 89. min tak skóre na konečných 0:3 završil újezdský kanonýr Frank, kterému trestný kop zjednodušili naši nadskočivší hráči ve zdi. Šlo však už jen o kosmetickou úpravu skóre.

Přestože výsledek nemluví o vyrovnanosti zápasu, všichni hráči odcházeli ze hřiště s pocitem dobrého výkonu. Nyní je potřeba se připravit na poslední zápas podzimu, kdy na našem trávníku přivítáme celek Boršova a pokusíme se uhrát max bodů do tabulky soutěže.

Posíláme pozdrav zraněnému Filipovi a doufáme, že zranění nebude nijak vážné a zapojí se s námi do zimní přípravy.

Po nepovedeném domácím utkání s Morašicemi (0:7) jsme odehráli další soutěžní utkání v Jevíčku, které tvořilo spolu s dalšími 5 týmy kompaktní skupinu na 2. až 7. místě s 19 body, těsně za vedoucím nováčkem z Třebařova. Těžko ale popisovat toto utkání jako další nepovedené. Výsledek 10:0 pro domácí je asi vypovídající. Horší výsledek jsme za 1,5 roku od založení mužů odehráli snad jen v Třebařově (24.9.2022), kde jsme v III. třídě minulý rok prohráli 0:12.

Branky tentokrát padaly z rohů, z úniků po stranách, z kombinace po vhození soupeřova autu, z protiútoku po našem útočném rohu, z dorážek ve vápně a jeden z nařízené penalty. Dokázali jsme si vypracovat 2-3 zajímavé příležitosti, ale jediná neskončila mezi třemi tyčemi domácího týmu. S nelichotivým skóre 10:54 jsme na konci tabulky s jedním bodem a před sebou máme poslední dva domácí zápasy s Dolním Újezdem B a s Boršovem. Dnešní výsledek jen potvrdil, že stabilita kádru (docházka) a zimní příprava bude pro setrvání v okresním přeboru klíčová.

Pozitivní byla zpětná vazba od domácího trenéra, který řeší opačné problémy. Na rozdíl od našeho malďoučkého týmu má Jevíčko skvěle sehraný tým zkušených hráčů, ale velké riziko vidí v doplnění mladších hráčů v blízké budoucnosti. Díky za jeho slova útěchy „vydržete, vyydržte, vydržte, ono to přijde …“.

Po venkovní zbytečné porážce s H. Újezdem jsme se v dalších dvou kolech herně chytili. Sehráli jsme asi jeden z nejlepších zápasů s vedoucím Třebařovem a první bod do tabulky jsme si přivezli z Hradce n. S., ačkoli nás poslední minuta utkání stála dvě nesmyslné červené karty.

Na soupeře z Morašic (aktuálně 2.-5. místo) jsme si na domácím trávníku věřili a i první minuty nasvědčovaly, že to bude vyrovnaná hra. Mohli jsme jen překvapit.

Obě strany měly v prvních 15-20 min 2-3 střely na branku, hra se přelévala ze strany na stranu a čekalo se, kdo udělá první chybu v obranných řadách. Pak to ale přišlo! Smršť na jejímž konci byl jeden hráč a to Luboš Rusnák, který nám mezi 20. a 29. min vstřelil 4 branky. První branka měla počátek v házení našeho rohu, druhá z výběhu brankaře na levou stranu vápna, třetí jsme se snažili ve třech hráčích zastavit postupujícího pravého záložníka, který prošel a nahrál do koncovky a čtvrtá dlouhý nákop od morašické branky na naše vápno a chybné odhlavičkování obranou. Po takovéto přestřelce je doslova po zápase a psychika za takového průběhu víceméně neumožňuje hlavě ani tělu reagovat. Do poločasu padly ještě dvě branky, jedna z rohu a druhá z chybného výběhu brankaře.

Druhý poločas byl výsledkově mírnější a soupeř navýšil výsledek na 7:0 po chybné rozehrávce od branky.

Závěr: Dvě ostudné porážky 0:7 s Poličkou B a s Morašicemi je potřeba probrat v kabině a naladit se k lepší herní pohodě. Do konce podzimu nám zbývají 3 zápasy (Jevíčko, D. Újezd B a Boršov).

S cílem získání prvních bodů jsme zavítali na hřiště Hradce u Svitav. Všichni hráči, kteří proti nám v tomto zápasu hráli, prošli svitavským klubem. Výjimkou byl pouze jeden mateřský hráč (č.5). Nastoupili jsme se základní sestavou věkového průměru 26 let proti zkušeným a ostříleným borcům o věkovém průměru 33 let. Víceméně asi obvyklý poměr a zkušenosti soupeřů, s kterými se v okresním přeboru jako mlaďoučký nováček potkáváme. Zápas vedený rozhodčím Františkem Kuncem sliboval rozumnou rovinu bez nějakých vážnějších problémů.

Herně jsme chtěli navázat na skvěle odehrané domácí utkání s lídrem tabulky Třebařovem. V Hradci ale na hřišti o velikosti 55×95 m docházelo během zápasu ke spoustě soubojů a na malém prostoru nebylo místo pro nějakou kombinační hru. Přestože jsme hráli proti ostříleným borcům, byli jsme to my, kdo otevřel skóre. Po výkopu od branky šikovně protečoval hlavou kapitán Michal Votřel na Martina Večeřu a ten z pravé strany zakončuje. Nelze říci, že jsme měli nějakou herní převahu, soupeř měl několik slibných šancí, které vykryl skvěle chytající Libor Polišenský, jednou nám pomohla dobře postavená tyč.

V druhém dějství jsme chtěli co nejdříve pojistit vedení druhou brankou, ale realita byla jiná. Ač jsme doufali, že soupeř bez tréninkové činnosti odejde fyzicky, byli to právě hráči Hradce, kteří si začali vytvářet nebezpečné akce převážně po pravé straně. Nakonec velmi pohlednou kombinací si několikrát vyměnili míč v našem velkém vápně a střelou z prvního doteku zakončují z krátké vzdálenosti přesně do levé šibenice. Zbytek zápasu se odehrával v obdobném stylu soubojů, domácí dělali verbálně dojem daleko větší nervozity a oba celky stále pomýšlely na 3 body. Ohlášené 3 min nastavení se blížily ke svému konci a pak se to stalo☹.

Soupeř kopal roh a rozhodčí chtěl po odehrání zápas ukončit. V prostoru branky bylo velké množství hráčů. Náš brankář padá k zemi po kontaktu s útočícím soupeřem v malém vápně, což je svatyně každého gólmana. V chumlu hráčů nebylo po pádu hráčů na zem nic vidět, nebudu tedy popisovat, co přesně se zde odehrálo. Míč jsme pod kontrolu dostali v prostoru pravého rohu našeho velkého vápna. Přestože jsme hlasitě upozornili rozhodčího, že brankář leží s útočníkem soupeře na zemi (zranění?), hru nepochopitelně nepřerušil. Zřejmě z důvodu, že odpíská konec. V tu chvíli se ale strhla šarvátka mezi brankařem a útočícím hráčem, kteří na sobě navzájem leželi a dožadovali se potrestání vzniklé situace. K těmto dvěma aktérům zbytečné potyčky se přidalo dalších 8-10 hráčů. Asi největším spouštěčem celého incidentu byl zákrok domácího hráče č.9, který zřejmě ze zkušenosti z řecko-římského zápasu obejmul našeho dorosteneckého hráče č.4 (který šel bránit našeho gólmana) a švihnul s ním vedle levé tyčky branky, kdy hlava našeho hráče minula tyčku jen o pár centimetrů! Proč tedy neudělil červené karty 2 : 2?

Při podpisu zápisu se rozhodčí obhajoval, že nechtěl přerušovat hru z důvodu, že jsme byli v držení míče a že nám dával výhodu a chtěl zápas ukončit. Proč ale v doplnění zápisu rozhodčím se v podvečer objevila aktualizace popisu situace? Nejprve „OPRAVA OPROTI ZAPISU VSICHNI HRÁČI BYLI VYLOUČENÍ V PŘERUŠENÉ HŘE“ a za pár hodin se objevilo „Na brankankáře byl odpískán přestupek a ten faulijíciho hrače v přerušené hře nakopl do stehna nepřiměřenou silou.“  

Získali jsme první cenný bod podzimu a po skvělém výkonu s Třebařovem jsme hlavně sami sobě dokázali, že umíme hrát i proti zkušeným borcům, kteří na malém hřišti nedávají body zadarmo. Výše uvedené napadení a rozdání 1+2 červených karet bude mít určitě dohru na DK. Oslabili jsme díky jednomu hvizdu píšťalky nejenom družstvo mužů, ale i dorostu.