K předposlednímu zápasu základní skupiny jsme se sešli na domácím trávníku s celkem Borové, která jediná nás dokázala v podzimní sezóně porazit, a to velkým rozdílem 0:3. Na malém hřišti v Telecím jsme urostlé hráče nedokázali potrápit na hřišti, na kterém se díky rozměru i kvalitě povrchu kombinační fotbal hrát nedá. Po dvou nepovedených utkáních, kdy jsme zkoušeli nahradit brankaře Ondru, jsme se konečně dočkali jeho návratu v rukavicích a doufali, že pokles herního projevu byl z velké části psychologický jev.
Hned od prvních minut byla u našich kluků patrná změna v důslednějším napadání, osobních soubojích a v obecném důrazu. Vzhledem k pravidlu, kdy výkop přes polovinu hřiště je pískán volným trestným kopem, se Borová těžko dostávala do akcí, které by byly nebezpečné. K otevření skóre jsme soupeři pomohli my, a to hned v 1. min, kdy jsme jim po špatném výkopu předložili šanci na zlatém podnose. Tak brzo a tak zbrkle darovat branku hráčům do dalších minut určitě nepomůže. Druhou chybu, kterou jsme udělali byl signál při rohovém kopu. První část signálu vyšla skvěle, ale pas na střelu z prvního doteku byl omylem adresován na soupeře a z brejku prohráváme v 33 min 0:2. V tomto momentu jsem si uvědomil, že naše podvědomí a psychická odolnost má stále svou hodnotu. Ač bylo do konce poločasu pouze 2 min, kluci se snažili bojovat o každý metr hřiště a zaslouženě srovnávají v 35. min na kontaktních 1:2. Pěknou přihrávkou našel Matěj Pecháček kapitána Vítka Koláře, který uklízí míč k pravé tyčce. Velká radost a energie pro naše barvy!
V druhé části už ale žádná branka nepadal a Borová si odvezla plný počet bodů. Trenéři soupeře sami uznali, že jsme si zasloužili remízu. To, že vzhledem k postupové matematice by nás vítězství s Borovou nespasilo, jsem klukům řekl až po zápasu. Dvě branky jsme si dali zbytečně, ale je potřeba přiznat, že vyložené šance jsme si během zápasu nevypracovali. Cením si toho, že jsme vymazali nejlepšího střelce Štěpána Lorence, který vede tabulku střelců s 21 brankami. Ano, ke dvěma jsme mu dnes nahráli, ale jeho dominanci, kterou jsme viděli v podzimním zápasu jsme dokázali velmi efektivně eliminovat.
Z mého pohledu byl tento zápas velkým posunem vpřed. Viděli jsme daleko větší důraz a chuť hrát. I vylepšení skóre z 0:3 na 1:2 je pro nás povzbudivé a nemyslím si, že to bylo pouze díky velikosti a kvalitě hrací plochy.
Zda žijeme ve vzdušných zámcích, nebo se opravdu někam posouváme zjistíme velice brzo. Příští sobotu zajíždíme na poslední zápas základní skupiny do Bystrého. Zde se bude rozhodovat, v jaké části nástavby zbytku této soutěže budeme hrát. Klukům přeji klid na kopačkách a max úsilí. Domácí fanoušky zvu na utkání do Bystrého, podporu budou kluci jistě potřebovat.
