Předposlední zápas podzimní soutěže jsme u nás přivítali Dolní Újezd B, který se stále drží v pomyslném pelotonu špičky tabulky, kde je bodově srovnáno 7 týmů okresního přeboru. Po hodně nevydařeném zápasu v Jevíčku (0:10) jsme domácím fanouškům chtěli ukázat, že se soupeři ze špičky tabulky jsme schopni hrát vyrovnaný fotbal.

Od první minuty jsme plnili veškeré taktické úkoly a intenzivně jsme hru soupeře dostupovali. Hosté tak zvolil taktiku nakopávaných míčů, která se mu v 12. min vyplatila a Újezd tak otevírá skóre. Smutné však při této akci bylo, že se nám nepříjemně zranil brankář Filip Brožek (bez zavinění soupeře) a ze zápasu musel odstoupit. Filipa nahradil z lavičky Matyáš Čechlovský a hra dále pokračovala v podobném stylu. Divácky poměrně pohledný fotbal a co je důležité, naše mužstvo znepříjemňovalo rozehru soupeře a sami jsme měli v prvním poločasu několik slušných příležitostí, vč. břevna Maxe Nováčka. V 28. min však hosté zvyšuji na 0:2, kdy si kanonýr soutěže David Frank zasekl míč a poslal nepředvídatelně plující střelu přes několik bránících hráčů. Do kabiny jsme šli s pocitem slušného výkonu, kterému schází koncovka. Stále bylo o co hrát!

Druhý poločas se hrála opět vyrovnaná partie, která sice potvrdila schopnost hrát slušný fotbal, ale také potvrdila, že nejsme schopni dát branku. Je pravda, že za celý zápas jsme měli 3 velmi vydařené šance, které jsme bohužel neproměnili. Jednou z nich byl i únik kapitána Michala Votřela, kterému konfrontaci s brankařem jeden na jednoho přerušil čárový rozhodčí, jehož hrubý omyl uznal i realizační tým soupeřovi lavičky. V 89. min tak skóre na konečných 0:3 završil újezdský kanonýr Frank, kterému trestný kop zjednodušili naši nadskočivší hráči ve zdi. Šlo však už jen o kosmetickou úpravu skóre.

Přestože výsledek nemluví o vyrovnanosti zápasu, všichni hráči odcházeli ze hřiště s pocitem dobrého výkonu. Nyní je potřeba se připravit na poslední zápas podzimu, kdy na našem trávníku přivítáme celek Boršova a pokusíme se uhrát max bodů do tabulky soutěže.

Posíláme pozdrav zraněnému Filipovi a doufáme, že zranění nebude nijak vážné a zapojí se s námi do zimní přípravy.

Po nepovedeném domácím utkání s Morašicemi (0:7) jsme odehráli další soutěžní utkání v Jevíčku, které tvořilo spolu s dalšími 5 týmy kompaktní skupinu na 2. až 7. místě s 19 body, těsně za vedoucím nováčkem z Třebařova. Těžko ale popisovat toto utkání jako další nepovedené. Výsledek 10:0 pro domácí je asi vypovídající. Horší výsledek jsme za 1,5 roku od založení mužů odehráli snad jen v Třebařově (24.9.2022), kde jsme v III. třídě minulý rok prohráli 0:12.

Branky tentokrát padaly z rohů, z úniků po stranách, z kombinace po vhození soupeřova autu, z protiútoku po našem útočném rohu, z dorážek ve vápně a jeden z nařízené penalty. Dokázali jsme si vypracovat 2-3 zajímavé příležitosti, ale jediná neskončila mezi třemi tyčemi domácího týmu. S nelichotivým skóre 10:54 jsme na konci tabulky s jedním bodem a před sebou máme poslední dva domácí zápasy s Dolním Újezdem B a s Boršovem. Dnešní výsledek jen potvrdil, že stabilita kádru (docházka) a zimní příprava bude pro setrvání v okresním přeboru klíčová.

Pozitivní byla zpětná vazba od domácího trenéra, který řeší opačné problémy. Na rozdíl od našeho malďoučkého týmu má Jevíčko skvěle sehraný tým zkušených hráčů, ale velké riziko vidí v doplnění mladších hráčů v blízké budoucnosti. Díky za jeho slova útěchy „vydržete, vyydržte, vydržte, ono to přijde …“.

Po venkovní zbytečné porážce s H. Újezdem jsme se v dalších dvou kolech herně chytili. Sehráli jsme asi jeden z nejlepších zápasů s vedoucím Třebařovem a první bod do tabulky jsme si přivezli z Hradce n. S., ačkoli nás poslední minuta utkání stála dvě nesmyslné červené karty.

Na soupeře z Morašic (aktuálně 2.-5. místo) jsme si na domácím trávníku věřili a i první minuty nasvědčovaly, že to bude vyrovnaná hra. Mohli jsme jen překvapit.

Obě strany měly v prvních 15-20 min 2-3 střely na branku, hra se přelévala ze strany na stranu a čekalo se, kdo udělá první chybu v obranných řadách. Pak to ale přišlo! Smršť na jejímž konci byl jeden hráč a to Luboš Rusnák, který nám mezi 20. a 29. min vstřelil 4 branky. První branka měla počátek v házení našeho rohu, druhá z výběhu brankaře na levou stranu vápna, třetí jsme se snažili ve třech hráčích zastavit postupujícího pravého záložníka, který prošel a nahrál do koncovky a čtvrtá dlouhý nákop od morašické branky na naše vápno a chybné odhlavičkování obranou. Po takovéto přestřelce je doslova po zápase a psychika za takového průběhu víceméně neumožňuje hlavě ani tělu reagovat. Do poločasu padly ještě dvě branky, jedna z rohu a druhá z chybného výběhu brankaře.

Druhý poločas byl výsledkově mírnější a soupeř navýšil výsledek na 7:0 po chybné rozehrávce od branky.

Závěr: Dvě ostudné porážky 0:7 s Poličkou B a s Morašicemi je potřeba probrat v kabině a naladit se k lepší herní pohodě. Do konce podzimu nám zbývají 3 zápasy (Jevíčko, D. Újezd B a Boršov).

S cílem získání prvních bodů jsme zavítali na hřiště Hradce u Svitav. Všichni hráči, kteří proti nám v tomto zápasu hráli, prošli svitavským klubem. Výjimkou byl pouze jeden mateřský hráč (č.5). Nastoupili jsme se základní sestavou věkového průměru 26 let proti zkušeným a ostříleným borcům o věkovém průměru 33 let. Víceméně asi obvyklý poměr a zkušenosti soupeřů, s kterými se v okresním přeboru jako mlaďoučký nováček potkáváme. Zápas vedený rozhodčím Františkem Kuncem sliboval rozumnou rovinu bez nějakých vážnějších problémů.

Herně jsme chtěli navázat na skvěle odehrané domácí utkání s lídrem tabulky Třebařovem. V Hradci ale na hřišti o velikosti 55×95 m docházelo během zápasu ke spoustě soubojů a na malém prostoru nebylo místo pro nějakou kombinační hru. Přestože jsme hráli proti ostříleným borcům, byli jsme to my, kdo otevřel skóre. Po výkopu od branky šikovně protečoval hlavou kapitán Michal Votřel na Martina Večeřu a ten z pravé strany zakončuje. Nelze říci, že jsme měli nějakou herní převahu, soupeř měl několik slibných šancí, které vykryl skvěle chytající Libor Polišenský, jednou nám pomohla dobře postavená tyč.

V druhém dějství jsme chtěli co nejdříve pojistit vedení druhou brankou, ale realita byla jiná. Ač jsme doufali, že soupeř bez tréninkové činnosti odejde fyzicky, byli to právě hráči Hradce, kteří si začali vytvářet nebezpečné akce převážně po pravé straně. Nakonec velmi pohlednou kombinací si několikrát vyměnili míč v našem velkém vápně a střelou z prvního doteku zakončují z krátké vzdálenosti přesně do levé šibenice. Zbytek zápasu se odehrával v obdobném stylu soubojů, domácí dělali verbálně dojem daleko větší nervozity a oba celky stále pomýšlely na 3 body. Ohlášené 3 min nastavení se blížily ke svému konci a pak se to stalo☹.

Soupeř kopal roh a rozhodčí chtěl po odehrání zápas ukončit. V prostoru branky bylo velké množství hráčů. Náš brankář padá k zemi po kontaktu s útočícím soupeřem v malém vápně, což je svatyně každého gólmana. V chumlu hráčů nebylo po pádu hráčů na zem nic vidět, nebudu tedy popisovat, co přesně se zde odehrálo. Míč jsme pod kontrolu dostali v prostoru pravého rohu našeho velkého vápna. Přestože jsme hlasitě upozornili rozhodčího, že brankář leží s útočníkem soupeře na zemi (zranění?), hru nepochopitelně nepřerušil. Zřejmě z důvodu, že odpíská konec. V tu chvíli se ale strhla šarvátka mezi brankařem a útočícím hráčem, kteří na sobě navzájem leželi a dožadovali se potrestání vzniklé situace. K těmto dvěma aktérům zbytečné potyčky se přidalo dalších 8-10 hráčů. Asi největším spouštěčem celého incidentu byl zákrok domácího hráče č.9, který zřejmě ze zkušenosti z řecko-římského zápasu obejmul našeho dorosteneckého hráče č.4 (který šel bránit našeho gólmana) a švihnul s ním vedle levé tyčky branky, kdy hlava našeho hráče minula tyčku jen o pár centimetrů! Proč tedy neudělil červené karty 2 : 2?

Při podpisu zápisu se rozhodčí obhajoval, že nechtěl přerušovat hru z důvodu, že jsme byli v držení míče a že nám dával výhodu a chtěl zápas ukončit. Proč ale v doplnění zápisu rozhodčím se v podvečer objevila aktualizace popisu situace? Nejprve „OPRAVA OPROTI ZAPISU VSICHNI HRÁČI BYLI VYLOUČENÍ V PŘERUŠENÉ HŘE“ a za pár hodin se objevilo „Na brankankáře byl odpískán přestupek a ten faulijíciho hrače v přerušené hře nakopl do stehna nepřiměřenou silou.“  

Získali jsme první cenný bod podzimu a po skvělém výkonu s Třebařovem jsme hlavně sami sobě dokázali, že umíme hrát i proti zkušeným borcům, kteří na malém hřišti nedávají body zadarmo. Výše uvedené napadení a rozdání 1+2 červených karet bude mít určitě dohru na DK. Oslabili jsme díky jednomu hvizdu píšťalky nejenom družstvo mužů, ale i dorostu.

První říjnový den jsme na našem hřišti přivítali Třebařov, který předvádí jako nováček okresního přeboru velmi dobré výkony. Po naší ztrátě bodů, s předposledním H. Újezdem, proběhla v kabině konstruktivní diskuse PROČ?, z které vyplynuly jasné závěry, jak posunout herní projev a získat první body podzimu.

Ovšem nikdo z kabiny ani diváků nečekal to, co naši hráči předvedli nyní proti Třebařovu. Možná nás soupeř podcenil, možná jsme nastoupili s daleko věším odhodláním. Svou roli určitě sehrála částečně sestava, rozestavění hráčů a tréninkové jednotky před zápasem. Nejenom, že jsme si odpustili inkasovanou branku v prvních minutách, ale soupeřovi šlo z obličejů číst, že nevědí, co mají hrát? Od první minuty jsme dohrávali každý souboj, měli jsme několik střel na branku hostů a hra se přelévala nahoru a dolu. První gólový moment tak přišel až z píšťalky rozhodčího, který pro Třebařov pískl penaltu. Důvod tohoto rozhodnutí nemá cenu s odstupem času komentovat. Zkušený M. Knápek se nemýlil a stav utkání 0:1. Zklamání na naší straně, zejména po té, co hřiště musel opustit náš Jan Pakosta, kterému soupeř v souboji prošlápl nárt a vykloubil mu tak dva články prstů bez potrestání rozhodčím. Bohužel do 2 min od penalty dostáváme druhou branku. Tentokrát ze hry, kdy po velmi pohledné kombinaci ve velkém vápně střílí D. Maleňák. Zbytek prvního dějství se dohrával ve stejném tempu a ostrých soubojích, které nechával hlavní rozhodčí bez napomenutí.

Kdo si myslel, že v druhém poločasu bude fyzicky dobře připravený Třebařov dominovat, tak ten se opravdu mýlil. Vše začalo, když se v 47 min vydal přes půl hřiště rychlonohý Matěj Matoušek a nedal hostujícímu brankáři žádnou šanci. Stahujeme na 1:2. Od této chvíle se zvyšovala nervozita soupeře, který si každou ubývající minutou uvědomoval ohrožení bodového zisku. Tomu odpovídaly další nebezpečné zákroky a doslova psychologické blikance (hráč č.26 Lukáš Křižanovský), kterými za 20 min dokázal nebezpečnými zákroky likvidovat naše hráče. Nejprve, mimo souboj o míč, vrazil loket do trojúhelníku našeho nic netušícího Lukáše Pavliše (vyražený dech) a těsně před koncem hrací doby „přejel“ Matěje Matouška, kterého jsme odnášeli na nosítkách. Takovýto hráči by na trávník asi vstupovat neměli☹. Ale tyto věci by měl řídit rozhodčí a chránit tím zdraví hráčů! Po těchto zákrocích nechal ale rozhodčí nastavit +6 min, v kterých se Třebařovu „konečně“ podařilo přidat branku na konečných 1:3.

Shrnutí zápasu – Hrál poslední s prvním týmem v tabulce okresního přeboru. Z naší strany jsme se shodli, že šlo o nejlepší výkon ne za podzim, ale 1,5 roku, co jsme mužský fotbal přihlásili. Asi tou nejlepší vizitkou a důkazem předvedené hry, byl bouřlivý a zasloužený aplaus našich diváků, který jsme na tomto hřišti ještě neviděli. Stejně tak kluci v kabině měli ze hry skvělý pocit. Kdybychom tento výkon předvedli před týdnem, přivezli jsme z HÚ určitě 3 body. Ale netrénujeme a nehrajeme na „kdyby“. Tabulka soutěže je neúprosná a nám nezbývá nic jiného než na sobě pracovat více než naši soupeři. Potenciál máme obrovský!