Jako poslední utkání před přerušením sezony jsme odehráli venkovní utkání s Řetovou, která se rozhodla tuto sezonu odehrát v partnerském souklubí s klubem Č. Třebové. Že to bude zajímavé derby zaručovaly kuloární informace, které prosákly od hráčů hájících zástavu hřiště pod Mandlem. Dostala se k nám ambiciózní informace „sice jsme letos všechno prohráli a nemáme ani bod, ale od Němčice/Sloupnice budeme chtít body 3!“. Cíl to byl, v rámci podpory Ačkového týmu hrajícícho vyšší soutěž, rozhodně reálný. Vždyť do základní 11ky domácích nastoupilo 8 hráčů, kteří tuto sezonu nastoupili k celkem 45 zápasům krajského přeboru kde je v dorostu Č. Třebová aktuálně na skvělém 3. místě (z 16 týmů). Co podpořilo reálnost ambicí soupeře bylo to, že my jsme naopak do zápasu vstoupili se soupiskou, kde scházeli 4 hráči základní sestavy. Dal se tedy očekávat zajímavý souboj. O udržení pravidel na hřišti byl delegován Martin Diblík, kterému se podařilo, až na zdravotní problémy, odpískat utkání velmi slušně.

Tak jdeme k prvnímu dějství. Dle předpokladů byla hra velmi vyrovnaná a díky zmatkům obrany v soupeřově vápně se nám podařilo otevřít skóre. Kuba Sršeň využil situace a dokázal propasírovat míč až do sítě. Psychická výhoda byla na naší straně, bojovalo se dál. Soupeř ukázal své kvality v 27. min, kdy po pěkné kombinaci dokázal srovnat. To byl bohudíky poslední gól soupeře, další část scénáře tohoto zápasu byla psána inkoustem našich kopaček. Do konce poločasu branka nepadla, domácí měli poměrně dost zakončení mimo zařízení, nám se dařilo kombinovat, víceméně vyrovnaná hra.

Do druhého poločasu byl v kabinách obou celků cíl jasný. Kdo zřejmě nejlépe poslouchal taktické příkazy byl Tobiáš Gremlica, který v 51. min vymetl pavouky a další zvířátka z pravé šibenice domácí svatyně. Opět na koni a vůle po vítězství sílila. O jedenáct minut později jsme si vybrali zápasovou smůlu, kdy jsme si dali díky ne zcela dobře směřované „malé domů“ vlastní gól. Velkou úlohu v tom sehrálo i nerovné hřiště a odskok míče před odkopem. Je potřeba zdůraznit, že nešlo o herecký výkon a domluvenou podporu soupeře, prostě věc, která se ve fotbale stává. Co bylo ale nejdůležitější, během jedné minuty jsme na situaci dokázali zareagovat. Míša Urban, který celý zápas nepůjčil v levém soupeřově rohu míč, si pohrál s dvěma obránci na kočku a na myš a na vítězném podnosu přeložil Tobiášovi, který krásně zakončil k pravé tyči.

Přestože jsme hráli s posledním celkem tabulky krajské soutěže, asi jedno z nejcennějších vítězství. Výše uvedený stav soupisek, domácích i hostí, stavěl do role favorita tým se zkušenostmi krajského přeboru. Velmi si ceníme, že i proti takovémuto soupeři dokážeme zahrát v oslabené sestavě, což je skvělá vizitka pro celý náš hráčský i realizační tým. Včetně kondičního trenéra a trenéra brankařů, pod kterými naši hoši vyrostli v sezónách minulých. Díky kluci, bylo to vybojované!

Deváté kolo podzimní soutěže dorostu jsme odehráli na sloupenském hřišti. Věděli jsme, že Žamberk bude chtít nějaké bodíky urvat za každou cenu a nedá nám nic zadarmo. Hned od počátku jsme tušili, že trojice rozhodčích, která k zápasu byla delegována, divácké atraktivitě moc nepřidá. Během prvních deseti minut jsme byli svědky asi tří otočených autů, které rozpozná i hráč mladší přípravky.

Dovolím si tvrdit, že jsme měli více ze hry a soupeře jsme technicky přehrávali. Potýkali jsme se ale se zakončením. Chvilku před poločasem, kdy jsme chtěli otevřít skóre a uklidnit odchod do kabin, to přišlo. Soupeř kopal roh a v 39. minutě prohráváme 0:1. Smutné, frustrující. Věřím, že díky předváděné hře kluci neklesali na mysli a věřili nadále v svou sílu. Chtěli jsme zůstat u své hry a trpělivě čekat na příležitost.

Ta přišla až druhém poločasu, kdy se v 62. minutě do kopaného rohu krásně zavěsil Ondra Mikulecký a srovnal stav zápasu. O deset minut později ze standardky na polovině hřiště míč propadl obranou a dobře zorientovaný útočník soupeře dává na 1:2. Na tabuli byla 72. minuta a času nebylo mnoho. Soupeř který měl za zápas 3 slušné akce se dostává do vedení. V kombinaci s nízkou úrovní rozhodčích, kteří kazili hru obou stranám, neodpískané 1-2 penalty, prostě nervy.

V Březové to byla 85., ve Sloupnici to byla 86. minuta, kdy jsme dokázali zachránit výsledek. Táďa si postavil míč k přímému kopu a naservíroval ho útočným řadám do vápna. Jinak skvěle chytající gólman soupře zamával rukavicemi a míč s olíznutím břevna končí v brance. Srovnáno na 2:2, velká radost a rychlé rozehrání s cílem dotáhnout zápas do vítězného konce. To už se ale nepodařilo a šlo se na penalty. Z našeho souklubí se trefil Ondra, Vojta, Táďa, Luky a Karel. Soupeř jednou minul zařízení a doma zůstávají 2 body.

Další zápas hrajeme v neděli 11.10. v Řetové, výkop 15:00. Uvidíme, jaká vydá FAČR nařízení pro diváky a celkovou organizaci fotbalových utkání v době nouzového stavu. Budeme vás informovat.

K osmému z čtrnácti kol podzimu jsme zajížděli do Březové nad Svitavou, která se v této sezoně prezentuje zajímavým výkonem, kdy dokázala porazit Kameničky a Řetovou. Byla rovnocenným soupeřem H. Jelení a od Litomyšle/D. Újezdu schytala na domácím hřišti 1:10. Věděli jsme, že body se domů zadarmo nepovezou. Sešli jsme se v poměrně slušné sestavě s čtyřmi hráči a novým gólmanem na lavičce. Soupeř měl na lavičce dva dorostence a tři starší žáky ročníku 2007. Domácí klub je potřeba pochválit za pěkný trávník a vybudované zázemí celého areálu, na kterém se zde pracovalo několik let.

Od počátečního hvizdu jsme měli kombinační převahu, kterou soupeř doháněl drobným, rozhodčím ne vždy ohodnoceným, držením za dres a podobnými přestupky. Naše obrana i záloha fungovala bez větší chybičky a šlo víceméně o prosazení se v některé z mnoha útočných příležitostech. Ta první, fotbalově a divácky velmi atraktivní, přišla z kopačky Michala Urbana, který směrem i načasováním poslal mezi stopery míč na Ondru Mikuleckého, který se nemýlil.

Nadále jsme soupeře tlačili a za celý poločas jsme ho nechali možná třikrát vystřelit z dálky, s čímž si Filip hravě poradil. Trenéři nabádali kluky k poctivé a trpělivé hře a čekali jsme, že do přestávky stav potvrdíme. Bohužel, 5 min před odchodem do kabin došlo k nedorozumění mezi Ivanem a Filipem, čehož využil hbitý Adam Frolo a naši chybu potrestal. Frustrace před koncem poločasu, je zbytečné hledat viníka. Já osobně bych ho nazval „komunikace“, což je velká slabina, v které nás některé týmy stále převyšují a osobně tvrdím, že je to 12. hráč v poli.

Vzhledem k předváděné hře jsme věřili, že je to otázka času a převahu potvrdíme nějakým pěkným gólem. S přibývajícím časem však naše převaha začala slábnout, docházelo k všelijakým verbálním komentářům, skluzům a potyčkám, po 3 bodech toužili oba celky. Ten domácí dokonce natolik, že za zápas ani nevystřídal. My jsme sáhli po střídání dvou hráčů a od 46. min se postavil mezi tyče náš nový brankař Matyáš Čechlovský. Postupně se minuty zápasu zdály kratší a kratší, někteří diváci si už začali pohrávat s myšlenkou penaltového rozstřelu. Ale pak to přišlo. Jeden asi ze tří-čtyř rohů v konci zápasu si připravil kapitán Ivan Škeřík. Svojí levačkou dal míči takovou faleš, že přes soupeřova gólmana a přihlížející hráče zapadla do branky. Náš dravec, Ondra Mikulecký, nechtěl nechat skvěle kopnutý roh náhodě a hlavou směr ještě pojistil. V Březové stále ještě nenašli finanční prostředky na vybavení videorozhodčího a rozhodčí Šourek připsal gól Ondrovi. Co říct, jásot, výbuch radosti, neuvěřitelná úleva a potvrzení toho, že trpělivost a neodklánění se k změnám herního stylu přináší ovoce. Skvěle Ivane a Ondro! Posledních pár minut zápasu bylo samozřejmě velmi vypjatých a plných emocí. Výsledek se však už nezměnil. Strkáme do kufru auta 3 body a jedeme domů. Stínem na zápasu bylo snad to, že při takto vypjatém zápase nedostali příležitost Tomáš Sršeň a Filip Černý. Věřím, že si během přicházejícího sychravého podzimu zahrají hodně minut a podaří se celá soutěž bez větších omezení dohrát.

Další tréninky klasika, příští víkend sehrajeme v neděli 4.10. od 12 hod domácí zápas s celkem Žamberka, pozor na změnu, hrajeme na hřišti ve Sloupnici!

Po asi nejtěžším zápasu s Litomyšl/D. Újezd jsme tentokrát přivítali na našem hřišti soupeře z H. Jelení. Velmi kvalitní tým, který do naší krajské skupiny B přestoupil z regionu A, kde před rokem obsadil krásné 3. místo s 18 body a se skóre 33:22. Rozhodně mají tuto sezonu velmi dobrou formu. Velká pokora před soupeřem, který hraje kvalitní zápasy obvykle s 10-12 hráči. Přestože měl v Němčicích na soupisce hráčů 13, přijeli bez střídání v 11 hráčích.

Nám se podařilo doléčit nějaká ta zranění a bolístky z minulého zápasu a doufali jsme, že udržíme všechny 3 body v domácí kabině. Soupeře jsme od začátku nepouštěli do žádných výrazných akcí a odpovědnou obranou jsme zodpovědně hráli svoji kombinační hru, která se domácím fanouškům určitě musela líbit. Byli jsme z naší strany svědky spousta pěkných akcí, ale v koncovce se nám stále nedařilo. Houževnatý soupeř s urostlými beky, obránci a dobře chytajícím brankařem byl proti. Prolomit se nám stav podařilo těsně před poločasem. Skvěle načasovanou a umístěnou přihrávkou bezi beky, vyslal Luky Pavliš do krásného úniku Ondru Mikuleckého a do kabin jsme šli za stavu 1:0.

Druhý poločas se nadále odvíjel v naší převaze, ale po chybě a přečíslení soupeřova útoku a zálohy inkasujeme a Jelení srovnává na 1:1. Kluky jsme nabádali, aby byli trpěliví a hráli stále svůj pohledný kombinační fotbal. A trpělivost se vyplatila. Jedna z nejpohlednějších akcí, která potvrzovala, jak může být fotbal jednoduchý. Ondra Mikulecký utekl po pravé straně, nahrál „pod sebe“ na Lukáše Pavliše, ten míč potáhl a vybídl Káju Píšů, který přízemní střelou na zadní tyč dává opět vedoucí gól. Nadále jsme byli svědky spousty příležitostí, které se nám nedařilo gólově zakončit. Nakonec zápas rozhodl obránce, který si nevěděl rady s pronikajícím Lukášem Pavlišem a na rohu velkého vápna ho „sestřelil“ aniž by měl zájem hrát míč. Nařízenou penaltu si kopl faulovaný Lukáš a bylo to 3:1. V té chvíli jsme se uklidnili, v klidu vystřídali všechny kluky na lavičce a utkání jsme dohráli.

Velká děkovačka domácím divákům, kteří si za krásného počasí našli cestu na tento zápas. Z reakcí fanoušků asi nejvydařenější a divácky atraktivní zápas, kdy jsme pochyby o vítězství rozhodli v 68. minutě. Je potřeba poděkovat i rozhodčímu, který odpískal utkání férově a oběma týmům za ohleduplnou hru bez emocí a zákeřných faulů.

K dalšímu utkání zajíždíme v sobotu 26.9. do Březové n. S., výkop 12:30. Odjezd bude komunikován na hráče na pátečním tréninku.

Pátý podzimní zápas dorostu jsme hostili Sebranice na našem trávníku. Klub, který si odbývá premiéru v krajské soutěži posbíral zatím pouze 3 body za vítězství nad Řetovou (Č. Třebová B), kterou minulé kolo suverénně porazil 9:0 na domácím hřišti. Celý náš realizační tým měl obavy, aby naši hoši soupeře nepodcenili a přistupovali k zápasu odpovědně. Svou premiéru si na našem trávníku odbyl také rozhodčí Radek Teplý, který u nás byl poprvé. Soupeř přijel s 3 hráči na střídání, my jsme měli na lavičce hráčů 7.

Na soupeře jsme vlétli hned od začátku a poměrně výrazně jsme ho přehrávali. Po skvělých kombinacích jsme měli poměrně velký počet gólovek, ale otevření skóre jsme se dočkali až v 19 min, kdy si obránce pod tlakem Karla vstřelil vlastní gól. O 3 min později po závaru vybídl Luky Michala k zadní tyči a ten se nemýlil. Za další dvě minuty jsme byli svědky asi nejhezčí kombinace (kdy leckomu ukápla fotbalová slza), kdy jsme na tři doteky Luky, Michal a Ondra přehráli zálohu i obranu a zvyšujeme na 3:0. Další velmi povedený gól, jehož trajektorii by mohl závidět lecjaký odborník balistik. Proti Táďovi se odrazil míč a ten ho poslal plochou dráhou letu z dobrých 40 m přímo do sítě. Poslední gól poločasu padl v 35. min z kopačky Franty, který na malém vápně elegantně doklepl centr. V krátkosti – 5 gólů za 16 min.

V druhém poločase jsme začali kluky střídat a z pohledu šancí to nebylo znát. Slibných akcí a gólovek snad bylo více, jak v první části hry, ale ta naše koncovka! Soupeř měl víceméně v každém poločasu jednu slibnou akci, kterou nám v 59. min ukázal Kárský Petr, že se umějí také prosadit. Byla to naše výjimečná chyba, kterou byla jinak skvěle pracující obrana potrestána. Do konce utkání jsme ještě přidali 7. gól, kdy se po druhé trefil Ondra. Padavý centr na Martina si našel místo až v soupeřově síti.

Ač jsme mu to velmi usnadnili, velmi pěkný výkon rozhodčího, oboustranně zápas bez zákeřných faulů a zbytečných emocí. Rozhodně divácky velmi atraktivní utkání, kam si za překrásného podzimního sluníčka našlo cestu spousta diváků ze strany hostů i domácích.

Příští týden nás čeká zápas s vedoucím týmem tabulky, souklubím Litomyšl/D. Újezd, zápas začíná v neděli 13.9. od 14 hod na hřišti v D. Újezdě. Dle kuloárních informací věřím, že areál v Bořkově navštíví velké množství fanoušků.

K třetímu zápasu podzimní sezony krajské soutěže dorostu jsme přivítali na našem trávníku tým z nedalekých Rudoltic. Ti minulou sezonu hráli okresní přebor dorostu pod OFS Svitavy ve formě 8+1, tzn. vápno-vápno na 5 m branky. Možná si spousta našich hráčů myslela, že soupeře (zvyklého běhat o 32 m kratší hřiště) hravě zvládneme a že právě my jsme horkým favoritem. Rudoltice k nám přijeli s poměrně širokým kádrem ročníku 2003 – 2002 (2x), 2003 (8x), 2004 (2x), 2005 (3x) a jedním starším žákem ročníku 2007. Z pohledu počasí nám slunce přálo, ale západní vítr o síle přes 35 km/hod byl benefitem mužstva bránícímu branku u sušky.

První poločas byl z pohledu převahy poměrně jasnou dominancí našeho souklubí. Herně a zejména kombinačně jsme soupeře přehrávali a chvílemi to vypadalo, že hrajeme s týmem starších žáků. Přesto, že jsme hráli proti větru, měli jsme spoustu času na kombinaci a k mému překvapení jsme několikrát dokázali skvěle přenést hru z jedné strany na druhou a využívat tak méně zahuštěný prostor na hřišti. Tím ale naše převaha končila. Ač jsme měli nějakých 6-7 gólových šancí (z toho 3 tutovky), zůstal výsledek poločasu 0:0.

Druhý poločas jsme doufali, že budeme trpělivě pokračovat v kombinaci a je pouze otázka času, kdy nám nějaký okamžik štěstí (a možná větru) pomůže skóre otevřít. Místo toho měla druhá část podtext „jak jsme se přizpůsobili soupeřově hře“. Z pohledných kombinací se staly ztráty míčů a přechod ze zálohy do útoku postrádal komunikaci a spolupráci. Bylo tam pár pěkných útočných pokusů, ale vždy skončili na dobře hrající obraně soupeře, nebo jsme prostě netrefili zařízení.

Po bezbrankových 90 min přišly na řadu penalty. Po minulém zklamání s Jaromeřicemi se zhostil decision makera Filip Brožek, který dvě penalty skvěle vychytal a do zavazadlového prostoru mikrobusu soupeře se tak více jak jeden bod nevešel.

Je potřeba poukázat na velmi ukázněnou hru obou družstev, bez nebezpečných faulů a emocí. Rudoltice předveli, že je potřeba s nimi počítat v TOP 5 pro tuto sezonu. Pro nás je to zkušenost, že 12. hráčem na hřišti je komunikace a spolupráce. Víceméně tato věková kategorie je právě o tom, aby to, co se kluci za léta individuálně naučili, zabalili do týmovosti a prodali před diváky a trenéry.

V sobotu odjíždíme na venkovní zápas do Kameniček, odjezd z němčického hřiště 12:15, výkop 14:30.

V neděli 23.8. na náš trávník zavítal vítěz loňské sezony krajské soutěže dorostu, který desetkrát z jedenácti zápasů vyhrál, ztratil pouze s Prosečí a zaslouženě zvítězil s 30 body a skórem 63:7. Naše osobní zkušenost s Jaroměřicemi byla hořká, když jsme v 2. kole loňské sezony podlehli na venkovním hřišti 0:6. Dopředu jsme si byli vědomi, že to bude zcela jiný zápas, než jaký jsme odehráli před týdnem ve Srubech, kde jsme nastříleli devět gólů. Přesto jsme chtěli předvést domácím fanouškům kvalitní fotbal.

Kvalita soupeře byla patrná hned od první minuty, dlouho se hrálo mezi vápny bez výraznějších příležitostí. V 21. min přišel přímý kop z cca 40 m a trochu zmatečně po odrazu míče před malým vápnem skončil míč v naši síti. Přesto kluci nesložili zbraně a nadále bojovali. Fanoušci, kterých se za krásného počasí sešlo opravdu hodně, viděli bojovný fotbal dvou vyrovnaných mužstev.

V druhé polovině zápasu jsme si vypracovali zajímavé kombinace, ale vyrovnání stále nepřicházelo. Filip odčinil obdrženou branku a skvělými zákroky podržel tým, když vychytal 2-3 poměrně slibné střely soupeře. Postupně jsme kluky střídali, a to nejefektivnější bylo, když šel na plac starší žák ročníku 2006, Max Nováček. Sotva nastoupil do zápasu svým prvním dotykem s míčem ho uklidil do soupeřovi brány. Bylo to v 85. min a od té chvíle se otevřela útočná stavidla obou družstev, z čehož pramenilo spousta příležitostí na obou stranách. Nás mrzela zejména ta poslední, kdy si pěkně zakombinoval Lukáš Pavliš s Ondrou Mikuleckým a druhý jmenovaný pelášil pod tlakem obránce proti gólmanovi. Bohužel, rozhodnout jsme nedokázali a přišly na řadu penalty. V těch byl soupeř lepší a odvezl si dva body.

Další zápas odehráváme hned tuto středu 26.8. na domácím hřišti v Němčicích proti nedalekým Rudolticím, výkop v 17 hod.