K osmému z čtrnácti kol podzimu jsme zajížděli do Březové nad Svitavou, která se v této sezoně prezentuje zajímavým výkonem, kdy dokázala porazit Kameničky a Řetovou. Byla rovnocenným soupeřem H. Jelení a od Litomyšle/D. Újezdu schytala na domácím hřišti 1:10. Věděli jsme, že body se domů zadarmo nepovezou. Sešli jsme se v poměrně slušné sestavě s čtyřmi hráči a novým gólmanem na lavičce. Soupeř měl na lavičce dva dorostence a tři starší žáky ročníku 2007. Domácí klub je potřeba pochválit za pěkný trávník a vybudované zázemí celého areálu, na kterém se zde pracovalo několik let.
Od počátečního hvizdu jsme měli kombinační převahu, kterou soupeř doháněl drobným, rozhodčím ne vždy ohodnoceným, držením za dres a podobnými přestupky. Naše obrana i záloha fungovala bez větší chybičky a šlo víceméně o prosazení se v některé z mnoha útočných příležitostech. Ta první, fotbalově a divácky velmi atraktivní, přišla z kopačky Michala Urbana, který směrem i načasováním poslal mezi stopery míč na Ondru Mikuleckého, který se nemýlil.
Nadále jsme soupeře tlačili a za celý poločas jsme ho nechali možná třikrát vystřelit z dálky, s čímž si Filip hravě poradil. Trenéři nabádali kluky k poctivé a trpělivé hře a čekali jsme, že do přestávky stav potvrdíme. Bohužel, 5 min před odchodem do kabin došlo k nedorozumění mezi Ivanem a Filipem, čehož využil hbitý Adam Frolo a naši chybu potrestal. Frustrace před koncem poločasu, je zbytečné hledat viníka. Já osobně bych ho nazval „komunikace“, což je velká slabina, v které nás některé týmy stále převyšují a osobně tvrdím, že je to 12. hráč v poli.
Vzhledem k předváděné hře jsme věřili, že je to otázka času a převahu potvrdíme nějakým pěkným gólem. S přibývajícím časem však naše převaha začala slábnout, docházelo k všelijakým verbálním komentářům, skluzům a potyčkám, po 3 bodech toužili oba celky. Ten domácí dokonce natolik, že za zápas ani nevystřídal. My jsme sáhli po střídání dvou hráčů a od 46. min se postavil mezi tyče náš nový brankař Matyáš Čechlovský. Postupně se minuty zápasu zdály kratší a kratší, někteří diváci si už začali pohrávat s myšlenkou penaltového rozstřelu. Ale pak to přišlo. Jeden asi ze tří-čtyř rohů v konci zápasu si připravil kapitán Ivan Škeřík. Svojí levačkou dal míči takovou faleš, že přes soupeřova gólmana a přihlížející hráče zapadla do branky. Náš dravec, Ondra Mikulecký, nechtěl nechat skvěle kopnutý roh náhodě a hlavou směr ještě pojistil. V Březové stále ještě nenašli finanční prostředky na vybavení videorozhodčího a rozhodčí Šourek připsal gól Ondrovi. Co říct, jásot, výbuch radosti, neuvěřitelná úleva a potvrzení toho, že trpělivost a neodklánění se k změnám herního stylu přináší ovoce. Skvěle Ivane a Ondro! Posledních pár minut zápasu bylo samozřejmě velmi vypjatých a plných emocí. Výsledek se však už nezměnil. Strkáme do kufru auta 3 body a jedeme domů. Stínem na zápasu bylo snad to, že při takto vypjatém zápase nedostali příležitost Tomáš Sršeň a Filip Černý. Věřím, že si během přicházejícího sychravého podzimu zahrají hodně minut a podaří se celá soutěž bez větších omezení dohrát.
Další tréninky klasika, příští víkend sehrajeme v neděli 4.10. od 12 hod domácí zápas s celkem Žamberka, pozor na změnu, hrajeme na hřišti ve Sloupnici!
