Na silného soupeře z Borové jsme tuto sezónu nenašli recept. Nejprve jsme na malém hřišti v Telecím podlehli 0:3 a na jaře na domácím trávníku jsme sice předvedli vyrovnanější výkon 1:2, který na zisk bodů ale nestačil.

Ve finálové části jsme se proto chtěli pokusit papírového favorita potrápit. Přestože jsme po celý zápas nenechali vedoucího střelce (Štěpán Lorenc) vstřelit branku, ukázal nám své přednosti již v první minutě. Utekl po své pravé straně a nahrávkou pod sebe nechává svého spoluhráče skórovat už v 1. min zápasu! Naši kluci se snažili hrát a při jednom z úniků Vítka Koláře do vápna ho soupeř zastavuje ostrou „kosou přes holeň“, která měla parametry červené karty. Rozhodčí nařídil pouze penaltu, kterou Matěj Pecháček proměňuje. Nadále se hra odehrávala v duchu nakopávaných míčů Borové, která dle mého měla přihlásit soutěž nohejbalu a s fotbalem jejich výkon neměl mnoho společného. Co se soupeři musí ale přiznat, jsou skvěle kopané rohy. Jedním z nich se prezentovali před přestávkou a v 27. min zakončují hlavou do naší sítě na 2:1.

V druhé části jsme předvedli lepší výkon. Daleko lépe jsme přistupovali k hráčům, viděli jsme více kombinací, i výkopy od branky měly dobré parametry. Přesto nás soupeř potrestal a zvyšuje na 3:1. Opět skvěle kopnutým a zakončeným rohem. Naši kluci nadále bojovali a odměnou jim bylo snížení z kopačky Standy Suchánka, který chytře přeloboval domácího brankaře.

Vzhledem k vzájemným zápasům s Borovou je potřeba hodnotit tento zápas jako velmi dobrý a klukům jsem poděkoval. Viditelně nám dělá problém hra týmů, které nakopávají míče bez fotbalové kombinace. Ale je to sport a je pouze na nás, abychom našli recept i na tuto hru. Je potřeba zapracovat na bránění rohů, z kterých jsme v tomto zápasu dostali dvě branky.

Na první zápas finálové nadstavby A nebudeme vzpomínat v dobrém. První poločas se odehrával ve vyrovnané hře obou týmů, rozhodčí Havránek nechával hru plynout, přestože zde bylo spousta zákroků za hranicí pravidel. Navíc některé fauly domácích byly nelogicky otočeny v náš neprospěch. Ke konci jsme vlastní chybu v rozehrávce soupeři darovali vedení a v 34. min jsme šli do kabin za stavu 1:0.

Hned na začátku druhé části srovnáváme. Matěj Pecháček přenáší na kapitána Vítka Koláře, ten míč sklepává a Jonáš Voleský uklízí do soupeřovi sítě. Už to vypadalo, že dojde k dělení bodů, ale ztrátou koncentrace nám proniká hráč mezi obránci a 2 min před koncem zápasu přicházíme o remízový bod.

Zápas měl však temnou dohru v podobě zjištění, že u týmu došlo k neoprávněnému nastoupení hráče do zápasu. Hráč č.2, který se po celou dobu zápasu prezentoval agresivní hrou a viditelně měl za úkol hlídat našeho kapitána, není ve fotbalové asociaci jako hráč registrovaný. Bohužel jsme to zjistili až po uzavření zápisu. Podali jsme tedy protest, poskytli jsme komisi prokazatelné důkazy a čekáme na vyjádření, jak bude tento přestupek potrestán. Prohráli jsme zápas o jeden smolný gól, soupeř hrál nečistě a proti pravidlům, přesto řády FAČR uvádějí, že podáním protestu nelze zápas kontumovat v náš prospěch. Je to nelogické, ale je potřeba to přijmout a čekat, jak komise rozhodne.

Detaily protestu se dozvíte v přiloženém zápisu o utkání.

K poslednímu zápasu základní skupiny jsme zajížděli do Bystrého, které se prezentuje po celou sezónu kvalitní kombinační hrou. Zápas byl poměrně důležitý z pohledu postupové matematiky, kdy jakákoliv remíza či vítězství by nás posunula do nadstavby A, kde budou TOP4 týmy okresní soutěže hrát o konečné pořadí a přeborníka okresu.

Utkání řídil rozhodčí Lukáš Prokop, s kterým jsme se v soutěži již několikrát potkali. Tento rozhodčí je velmi specifický k vyjadřování hráčů a trestá sprostá slova nepřímým trestným kopem. Naši borci si na tato pravidla zvykli a s odstupem času je potřeba rozhodčího pochválit za tento výchovný přístupu nejenom u jednotlivců, ale v rámci celé soutěže a fotbalového prostředí.

K zápasu jsme přijeli v ideálním počtu 12 hráčů. Po vydařeném domácím zápase s Borovou, kde kluci předvedli velmi slušný výkon, jsme i v Bystrém předváděli pěkný fotbal. Hra byla vyrovnaná, přesto si myslím, že v první části jsme měli více ze hry. Naši převahu jsme zúročili v 26. min, kdy po velmi pohledné výměně Matěje Pecháčka s Vítkem Kolářem otevíráme skóre z kopačky Vítka, který se prosazuje z levé strany.

V druhém poločasu se nadále hrál pohledný kombinační fotbal z obou stran. Postupně jsme ale ztráceli koncentraci, zejména poté, co po zranění Ondry Háce v brance nastoupil do role brankaře Jonáš Voleský. Ten se blýskl několika skvělými zákroky a své role se zhostil skvěle. Ovšem po jedné z chyb nedůrazu před naší brankou se v 61. min nechytatelnou ránou z malé vzdálenosti prosazuje Bystré a srovnává na 1:1. Asi zasloužené srovnání, jehož příčinou byl úpadek herního klidu a držení míče, kterým jsme pustili soupeře do hry.

Zápas jsme nakonec udrželi a stejně jako v podzimní části (11.9.) jsme s týmem Bystrého remizovali 1:1. Tento výsledek srovnal za vedoucí Borovou (33 bodů) další tři týmy s 27 body. O druhé příčce a postupu do TOP4 tak rozhodovalo vzájemné skóre a poté skóre v celé soutěži. Dle těchto pravidel jsme se umístili na 2. místě, za námi pak týmy Litomyšl/Čistá a Bystré. Po přezimování na 1. místě a pilné tréninkové přípravě nás trochu mrzí pokles herního projevu, přesto 2. místo a postup do A-finálové skupiny nadstavby je skvělý výsledek mezi 15 kluby okresní soutěže!

Nyní dojde k nalosování finálových skupin nadstavby. My se dvoukolově (doma/venku) potkáme s celky Borové, Březové n. S. a Opatova. Všem našim hráčům patří velké poděkování za výsledek v základní části a hodně zdaru do finálových zápasů!

K předposlednímu zápasu základní skupiny jsme se sešli na domácím trávníku s celkem Borové, která jediná nás dokázala v podzimní sezóně porazit, a to velkým rozdílem 0:3. Na malém hřišti v Telecím jsme urostlé hráče nedokázali potrápit na hřišti, na kterém se díky rozměru i kvalitě povrchu kombinační fotbal hrát nedá. Po dvou nepovedených utkáních, kdy jsme zkoušeli nahradit brankaře Ondru, jsme se konečně dočkali jeho návratu v rukavicích a doufali, že pokles herního projevu byl z velké části psychologický jev.

Hned od prvních minut byla u našich kluků patrná změna v důslednějším napadání, osobních soubojích a v obecném důrazu. Vzhledem k pravidlu, kdy výkop přes polovinu hřiště je pískán volným trestným kopem, se Borová těžko dostávala do akcí, které by byly nebezpečné. K otevření skóre jsme soupeři pomohli my, a to hned v 1. min, kdy jsme jim po špatném výkopu předložili šanci na zlatém podnose. Tak brzo a tak zbrkle darovat branku hráčům do dalších minut určitě nepomůže. Druhou chybu, kterou jsme udělali byl signál při rohovém kopu. První část signálu vyšla skvěle, ale pas na střelu z prvního doteku byl omylem adresován na soupeře a z brejku prohráváme v 33 min 0:2. V tomto momentu jsem si uvědomil, že naše podvědomí a psychická odolnost má stále svou hodnotu. Ač bylo do konce poločasu pouze 2 min, kluci se snažili bojovat o každý metr hřiště a zaslouženě srovnávají v 35. min na kontaktních 1:2. Pěknou přihrávkou našel Matěj Pecháček kapitána Vítka Koláře, který uklízí míč k pravé tyčce. Velká radost a energie pro naše barvy!

V druhé části už ale žádná branka nepadal a Borová si odvezla plný počet bodů. Trenéři soupeře sami uznali, že jsme si zasloužili remízu. To, že vzhledem k postupové matematice by nás vítězství s Borovou nespasilo, jsem klukům řekl až po zápasu. Dvě branky jsme si dali zbytečně, ale je potřeba přiznat, že vyložené šance jsme si během zápasu nevypracovali. Cením si toho, že jsme vymazali nejlepšího střelce Štěpána Lorence, který vede tabulku střelců s 21 brankami. Ano, ke dvěma jsme mu dnes nahráli, ale jeho dominanci, kterou jsme viděli v podzimním zápasu jsme dokázali velmi efektivně eliminovat.

Z mého pohledu byl tento zápas velkým posunem vpřed. Viděli jsme daleko větší důraz a chuť hrát. I vylepšení skóre z 0:3 na 1:2 je pro nás povzbudivé a nemyslím si, že to bylo pouze díky velikosti a kvalitě hrací plochy.

Zda žijeme ve vzdušných zámcích, nebo se opravdu někam posouváme zjistíme velice brzo. Příští sobotu zajíždíme na poslední zápas základní skupiny do Bystrého. Zde se bude rozhodovat, v jaké části nástavby zbytku této soutěže budeme hrát. Klukům přeji klid na kopačkách a max úsilí. Domácí fanoušky zvu na utkání do Bystrého, podporu budou kluci jistě potřebovat.

Po nepovedeném zápasu v Sebranicích, kde jsme ochutnali pomíjivost fotbalové štěstěny a odvezli si pouze bod za remízu 1:1, jsme šli do domácího odloženého zápasu s papírově slabším celkem Pomezí. Benefitem naší sestavy bylo množství hráčů, kterých se na zápas nahlásilo 18 a na soupisku jsme vybrali 15 z nich. Ze základu podruhé chyběl náš „vratár“ Ondra, jehož zastoupil opět Tadeáš Májek, který se v Sebranicích své role zhostil velmi slušně  bez vážnějších chyb.

Začátek zápasu jsme si nemohli přát lepší, když kapitán Vítek Kolář otevírá skóre v 3. min krásnou střelou z pravé strany do levé šibenice a vedeme 1:0. Pak se naše kombinační hra podzimní sezóny zcela vytratila a otěže zápasu přebral soupeř. Nakopávanými míči za polovinu hřiště Pomezí nahrazovalo rozehrávku ze zadních řad a našim nedůrazem ve vzduchu jsme si dělali sami velké problémy. Těch nevhodně řešených situací tam bylo velké množství. Pravá záloha běhala po ose hřiště kruh – branka, čímž jsme zahlcovali naši levou polovinu a střed hrací plochy. Velké příležitosti Pomezí dokázal skvěle likvidovat Táďa v rukavicích. Obrana v první polovině fungovala spolehlivě a veškeré naše nedostatky dokázala hasit. Pak jsme ale po chybě v podobě ruky nabídli soupeři trestný kop z hranice středového kruhu, který dobře kopnutý končí v naší síti v 23. min.

Do druhého poločasu jsme nabádali hráče, aby rychleji dostupovali hráče, chodili důrazně do vykopávaných míčů, podrželi hru a hlavně přidali na důrazu! V sestavě jsme udělali pár změn, které měly otevřít naší hru. To se nám ale moc nedařilo právě z důvodu nedůrazu a nervozitě při kombinaci. Navíc jsme řešili situace nadále velmi zbrkle a i bez napadání jsme posílali míč „po vesnicku“ do vzduchu, místo abychom hráli nám typickou kombinační hru po zemi. Při držení míče jsme si naváděli míč do středu, který byl přeplněný, nedařily se nám rohové kopy ani převedení hry na volnější stranu, nesmyslné skluzy atd. Přestože vyčerpání hráči soupeře žádali trenéra o vystřídání, je potřeba říci, že rychlostně i důrazem byli lepší. Už to vypadalo, že se rozejdeme s remízou stejně jako v Sebranicích. Ale 4 min před koncem zápasu se podruhé prosazuje soupeř a našim nedůrazem si zaslouženě odváží 3 body z našeho hřiště. Komplikujeme si tak umístění v tabulce, kterou jsme s náskokem 4 bodů po podzimu vedli.

Netušili jsme, že k takovému rozdílu herního projevu mezi podzimní a jarní sezónou může u žáků dojít. O to více, že celý tým na sobě pracoval celou zimní přestávku až do prvního kola jara. Z pohledu trenéra se 2-3 klíčoví hráči herně ztrácí a jediné vysvětlení mne napadá psychika. V zápasech se Sebranicemi a Pomezím nám scházel zraněný brankař Ondra. Táďa ho skvěle zastoupil a skvělými zákroky nás posunul o boj o remízu. Někteří hráči v poli jsou však na hru bez Ondry zřejmě citliví a tomu odpovídá i náš nervózní projev na trávníku. Je potřeba i trenérská sebereflexe, kde dlouhodobě nevychováváme a nenecháváme chytat druhého brankaře. Jejich změna by nás tolik neovlivnila v herním projevu. Nezbývá než věřit, že s papírovým favoritem (Borová) odehrajeme vyrovnanější zápas a vrátíme se do herní pohody, kterou jsme těšili naše fanoušky celý podzim.

Po poctivě odtrénované zimě jsme byli natěšení na první jarní kolo. Proti ovšem bylo počasí, kdy první kolo s týmem Bystrého bylo odloženo z důvodu počasí a ani druhé kolo se neodehrálo z důvodu školní akce ZŠ Pomezí, kterým jsme sportovně vyhověli a zápas přesunuli.

Do první konfrontace se soupeřem jsme se tak dostali až s týmem Sebranic, který byl po podzimní části na předposledním místě spolu s Pomezím. Přestože jsme Sebranice dokázali na podzim suverénně přehrát 4:0, tentokrát se odehrál zcela jiný zápas. Že je štěstí pomíjivé jsme si ochutnali zcela ukázkově, když jsme do Sebranic vyrazili bez 5 hráčů základní sestavy, vč. brankaře a kapitána (Ondra, Vítek, Pepa, Jonáš a Standa S.). Omlouvám se za chybu v zápisu. Vzhledem k šířce kádru nás nenapadlo zápas překládat a svou příležitost dostali ostatní. Sešli jsme se v slušném počtu, ale na výkonu to bylo patrné.

První poločas nás soupeř překvapil důraznou hrou a po zásluze vedl od 19. min 1:0. Na obou stranách jsme byli svědky několika zajímavých brankových příležitostí, ale další gól nepadl.

V druhé půlce jsme udělali drobné úpravy v sestavě a hlavně kluky naváděli k důrazné a kombinační hře s trpělivějším držení míče. Soupeř se prezentoval dlouhými nákopy, které u mládeže opravdu nemáme rádi. Navíc naše důraznější hra donutila soupeře k neefektivním odkopům do autu. Bohužel je třeba kritika i našich řad, když nám dobře pískající rozhodčí otočil 3-4 autová vhazování. To by se v U15 nemělo stávat ani na okresní úrovni. Obecně se ale náš herní projev zlepšil a výsledkem byl vyrovnávací gól z kopačky kapitána našich řad, Mateje Pecháčka, který krásně zavěsil ze středu hřiště chytrou střelou.

Zápas nabízel i několik zajímavých akcí a trestných kopů, ale skóre 1:1 zůstalo stejné do poslední 70. min. Pro celek, který přezimoval na 1. místě skupiny B možná zklamání, ale pro nás trenéry šlo o zaslouženou remízu. Zlepšení v 2. poločase přikládám i dobré fyzické kondici našeho týmu, kterou jsme nabrali na zimní přípravě. Celý tým zaslouží pochvalu. Speciální poděkování pak pro skvěle chytajícího Táďu Májka, který kouzlil mezi třemi tyčemi a střelce vyrovnávající branky Matěje Pecháčka.

Další zápas hrajeme hned ve středu 26.4. od 17 hod, tentokrát na domácím trávníku. Jde o odložené utkání s celkem Pomezí. Přijďte nás podpořit, občerstvení v bufetu bude zajištěno.

K poslednímu zápasu podzimu jsme vyjeli na hřiště Morašic, které již několik let hraje v souklubí s H. Újezdem. Tabulkově se měl potkat poslední tým tabulky s vedoucím celkem Němčic, kterému ani prohra nemohla 1. místo v tabulce sebrat. Kdo očekával dvouciferné skóre, byl zklamán. Již týden před zápasem jsem se snažil hráčům vyhnat z hlavy jednoduché vítězství a opakoval jsem jim, že nesmíme opustit náš styl kombinační hry.

Víceméně po celých 70 min se na hřišti odehrávalo zcela něco jiného, než jsme si řekli, trénujeme a co nás posunulo na 1. příčku tabulky podzimní části soutěže. Přestože nám v základní sestavě chyběly dva klíčoví obránci Pepa s Filipem, od prvních minut k nám soupeř důrazně přistupoval a my jsme se uchýlili od kolektivního a kombinačního fotbalu k soubojům jeden na jednoho, často až do ztráty míče. Stejný rozhodčí, který si nepočínal přesvědčivě v Janově, úřadoval i tentokrát na domácím trávníku. Přesto je potřeba zdůraznit, že náš herní projev, který jsme předvedli, rozhodčí neovlivnil.

První překrásnou branku vsítil do morašické branky Vítek Kolář, když dal dvojitého „Angličana“ tyč-tyč-gól. Branková konstrukce se natolik rozrezonovala v uších hlavního sudího, že do 3 min s hvizdem ukázal na puntík v našem brankovišti a nařídil proti nám penaltu, kterou soupeř proměnil. Nejenom, že jsme nikdo z nás žádný penaltový zákrok neviděli, ale neviděl ho ani nikdo z realizačního týmu soupeře. Údajně šlo o kontakt našeho brankaře Ondry, který si napodruhé chytil vyražený míč. Ten však odpřisáhl, že se hráčky ani nedotkl a že upadla sama. Do poločasu se nám podařilo opět odcuknout z remízy o gól, kdy opět divácky atraktivním způsobem Vítek Kolář nahrává a Anežka Vytlačilová překonává domácího gólmana. Důležitá branka před odchodem do kabin.

V kabině došlo na zopakování základních herních pravidel ráznou domluvou, která hned po dvou minutách přinesla své ovoce v podobě 3. branky, kterou šikovným překopnutím brankaře střílí Standa Rozvoral. Hra byla nadále vyrovnaná, dobře pracující střed soupeřovi sestavy a naše individuální pojetí hry nám dělalo problém ohrozit jejich hliníkovou svatyni. Naopak soupeř se po smolném uklouznutí v naší obraně prosmýkl a dává kontaktní gól na 2:3. Postupně se přiostřívalo a oba celky měly velkou touhu po vítězství. Jedeno těžko pochopitelné rozhodnutí ošklivého zákroku proti našemu hráči jsem si od rozhodčího nechal vysvětlit. Ale za komentář „kluci pojďte hrát, rozhodčí je jaký je, my s tím nic neuděláme“ jsem byl upozorněn, že pokud použiji další kritiku rozhodčího, okamžitě budu vyloučen ze zápasu s červenou kartou. Zápas jsme s vypjetím sil takticky uhráli do vítězného konce a mohly přijít oslavy 1. místa podzimní sezony, které byly podporovány rodičovským sborem, jenž nám po celý zápas dělal skvělou kulisu.

Závěr: Všichni hráči si zaslouží pochvalu za skvěle odehranou podzimní část, kterou v tabulce vedeme s náskokem 4 bodů a s nejmenším počtem obdržených gólů. Poslední těsné výsledky s Janovem a HU/Morašice jsou za námi a je potřeba se dívat vpřed. Čeká nás hodně práce a intenzivní zimní přípravy do jarní části, kde budeme nejprve dohrávat 4 zápasy (doma Borová, Pomezí a venku Bystré, Sebranice) a pak dle umístění nastoupíme proti tabulce okresní soutěže A. Zde se dvoukolově potkají celky obou skupin A a B, které se umístí na 1.-2. místě, 3.-4., atd.

Přeji všem poklidný podzim, pevné zdraví a těším se zakončení podzimu, které pro hráče a rodiče připravujeme.

Po těsném vítězství v Janově jsem měl trochu obavy, zda dokážeme potvrdit i vítězství s Litomyšlí, kterou jsme na jejich trávníku porazili 4:2 pohlednou kombinační hrou. Ač jsem věděl, že tento zápas bude rozhodovat umístění v tabulce před zimní přestávkou, s výsledkovou matematikou neusínám. Slyším však během tréninků a zápasů, že kluci sledují každé kolo, každý bod a mají skvělý přehled o statistice střelců. Do domácího utkání jsme měli 15 hráčů, ač jsem věděl, že časté střídání je na úkor kvality hry, ale chtěl jsem postavit i kluky 2010, aby se na domácím hřišti ukázali.

Silná ranní rosa na herní ploše, která kvalitou odpovídá ročnímu období, byla zejména v prvním poločasu nepříjemná. Přesto jsem po hráčích chtěl kombinační fotbal, který předvede fanouškům směr našich herních dovedností, kterým jdeme. Celý poločas jsme měli více ze hry, ale soupeř vystrkoval kombinační růžky a dostával se do nebezpečných situací, které skvěle likvidovala obrana, nebo ochránce tří tyčí Ondra. Sít rozvlnil v první časti pouze Vítek, který vyrazil v tandemu se Standou R. po chybě soupeřovi obrany. Vedeme 1:0.

Do druhého poločasu jsme si zopakovali herní taktiku a pravidla, která bychom měli dodržovat. Přestože obraz předváděné hry se postupně zlepšoval, několik příležitostí jsme neproměnili. Druhý gól vsítil Pechy, který z faulu po Jonášově úniku nedal brankaři hostů šanci a penaltový kop skvěle umístil. Chvílemi hra připomínala okresní přebor nohejbalu, ale jakmile jsme zkrotili míč na hrací plochu, dařilo se nám technicky i bojovností nebezpečně dostávat soupeře pod tlak. Poslední branku dal opět Vítek, který se individuální akcí dostal k zakončení a nemýlil se.

Závěr – všichni hráči zaslouží velkou pochvalu za předvedený výkon. Přestože některým klukům něco nevyšlo, dokázali jsme se zastoupit a dobrým kombinačním fotbalem a skvěle chytajícím Ondrou jsme nedovolili městskému týmu Jiskra Litomyšl vstřelit jediný gól. Třešničkou na dortu byla informace, že nám sebraničtí hráči pomohli (remíza 1:1 s Borovou) a posunuli jsme se na 1. místo tabulky.

Příští týden hrajeme s HÚ/Morašice (hřiště Morašice), kde se musíme plně soustředit na herní výkon a úspěšnou podzimní sezonu potvrdit zodpovědným výkonem.

Těžké a vypjaté utkání jsme odehráli do poslední minuty na janovském trávníku. Velmi vyrovnaná hra obou týmů, na naší straně možná více brankových příležitostí, nervozita trvala po celých 70 min. Víceméně jediný gól rozhodl v 17. min Standa Rozvoral, který z levé strany překrásně trefil zadní šibenici.

Kvalitu zápasu ovlivnil rozhodčí, kterému se nedařilo korektně vést hru a několikrát zákroky ohodnotil opačně, než jsme viděli my jako trenéři. Na tom jsme se shodli i s janovským trenérem. Z naší strany to byl úder loktem do nosu Vítka, který se prodíral velkým vápnem k jasnému zakončení. Ze strany Janova pak přišlápnutí hráče č. 14 v jejich vápně. Tento zákrok jsem bohužel neviděl, nebudu tedy komentovat.

Ač jsme vyhráli jednou brankou, kluci i realizační tým si sáhl zejména na dno svých psychických sil. Pochvala za výkon a zasloužený pokřik v kabině!