Poslední turnaj podzimu, domácí hřiště a chuť obsadit jiné, než 4.místo, na které jsme si již tak nějak zvykli. Tak přesně v takovém duchu se nesl fotbalový víkend našich nejmladších fotbalistů.

Sešli jsme se tentokrát v plné síle : Daník v brance a do pole Honzík, Staník, Luky, Fanda, Vojtík, Maty, Tobík a Alda

V prvním utkání jsme poměřili síly s týmem Horní Újezd/Morašice“B“ . S tímto soupeřem jsme dosud měli pozitivní bilanci, 2 vítězství. I tentokrát jsme našeho soka drželi v uctivé vzdálenosti od naší branky, tudíž z toho vzniklo čisté konto pro Daníka a kluci v poli si s chutí zakombinovali a vstřelili celkem 6 branek. I přes naše jednoznačné vítězství musím uznat, že na hráčích Újezdu je za podzimní část sezóny vidět velký herní posun a myslím si, že do budoucna z nich bude další nepříjemný soupeř. Naše branky vstřelili : Vojtík 3, Tobík, Alda

Druhý soupeř – Horní Újezd/Morašice „A“. Tady není celkem o čem psát. My jsme za 24 minut hry nevystřelili na branku hostů. Ti si však otevřeli na našem hřišti střelnici a nechybělo mnoho, aby si naplnili normu co minuta hry to gól. Prohra 0:20 nás trenéry však nechává naprosto chladnými. Újezd je herně prostě úplně někde jinde než ostatní týmy a rozdává dvouciferné příděly na počkání. Z mého pohledu(a nikomu ho nenutím) tenhle tým má dávno hrát o kategorii výš. Vysoké a hlavně hladké výhry nepřínáší nic hráčům Újezda ani jejich protivníkům. Pokud se mají děti herně posouvat výš, musí hrát těžké, ale hlavně vyrovnané zápasy. V Újezdě se však patrně vydali cestou „honba za výsledky“ , tedy úplně jinou cestou než my a dle toho vypadají výsledky turnajů a také, jak jsem vyslechl od některých ostatních trenérů, určitá nechuť ostatních týmů nastupovat proti tomuto soupeři. Ale toť jen můj kolegiální pohled na práci trenérů z Újezdu. Nepřísluší mi je soudit, je to čistě věc každého z týmů a lidí v něm.

Poslední zápas podzimu a přímý souboj o druhé místo v turnaji s týmem Borové. Minulý týden jsme od nich dostali devítibrankovou nálož, tudíž jsme měli co oplácet. Naši borci se hned od začátku do soupeře „zakousli“ s velkou vervou, bojovností a chutí brát pomyslné stříbrné medaile. Odměnou nám bylo poločasové vedení 2:1. V pauze jsme klukům připomněli minulý turnaj a 2 prohospodařené dobře rozehrané zápasy. Možná i proto se v druhé půli hrál stále moc hezký a bojovný fotbal. Všichni makali na 100% , ale ani to někdy nestačí. Především to nestačí ve chvílích, kdy se k vám, fotbalisty tak často vzývané, štěstíčko otočí zády. Zhruba 5 minut před koncem utkání náš obránce smolně tečuje míč na který již Daník nestihl zareagovat…..vlastní gól a vyrovnáno na 2:2. Vzhledem k lepšímu skóre Borové, jsme k druhému místu v turnaji potřebovali výhru.Vrhli jsme tedy zbytky sil do útočení, ale ani to bohužel nestačilo. Naopak soupeř využil okének v naší obraně a navýšil skóre na konečných 3:2 z jeho pohledu. Sice prohra, ale obrovská pochvala všem klukům za výkon. Dle mého soudu jsme odehráli jedno z nejhezčích utkání podzimu. Obě naše branky vstřelil Tobík.

Nakonec tedy na nás zbylo 3.místo. Jak říkal jeden(na turnaji nepřítomný) tatínek svému synkovi : „beru první druhé nebo třetí místo“, tak i my 3. místo bereme. Pomineme-li jedno utkání, pak jsme odehráli hezký turnaj plný nasazení, bojovnosti, chuti hrát, kombinovat a vyhrávat. Bylo tam tak vše, co dělá fotbal fotbalem.Děti tentokrát dostali za své výkony nejen tradiční dětské šampaňské a dobrůtky od holek z KD, ale navíc si pro ně připravil překvapení pan Pavel Sedláček a každého odměnil balíčkem sladkostí. Velký DÍK, nejen za děti, ale i za tým trenérů a Madlenku pradlenku, na které také nezapomněl.

Vzhledem ke konci podzimní části se sluší poděkovat všem, kteří s námi tu pomyslnou „fotbalovou káru“ mladší přípravky tlačí sezónou. Děkujeme dětem za skvělou tréninkovou účast a chuť do fotbalu. Děkujeme rodičům za důvěru, kterou v nás mají a za skvělou všeobecnou spolupráci. Děkujeme naší Madlence pradlence Lence, které jsme bílými stulpnami připravili nejednu těžkou poturnajovou chvilku 🙂 a díky které jsme na každém turnaji ve voňavých dresech. Děkujeme obsluze kiosku Marťi a Víťovi, bez kterých by se žádný domácí zápas neobešel. Děkujeme Honzovi, Táďovi a Lukášovi, kteří si našli čas, aby nám odpískali turnaje. Děkujeme Zdeně a Lucce z KD za výborné a netradiční ceny na turnaje. Děkujeme Lukášovi, který si vzal na svá bedra chod celého klubu a bez něhož bychom s místní mládežnickou základnou nebyli tam kde jsme teď a v neposlední řadě děkujeme Vaškovi za starost o bezproblémový provoz kabin a hřiště. Doufám ,že jsem nikoho neopomněl a jestli ano, pak se omlouvám , nebyl v tom úmysl. 🙂 Jak vidno, chod týmu není jen o dvou lidech, kteří jsou pak vidět vedle dětí na hřišti, ale na dalších „neviditelných“ bez kterých bychom se však neobešli. TAK TEDY VÁM VŠEM PATŘÍ NÁŠ VELKÝ DÍK..

Do fotbalových zimních prázdnin nám zbývají již jen 4 páteční tréninky. Na nadcházející pátek 25.10. máme domluvené přátelské utkání s týmem z Čisté. Hrát budeme na našem hřišti od 16:30. Sraz před 16h jako na klasický trénink.

• 

• 

Předposlední podzimní turnaj jsme odehráli na hřišti v Telecím, kde svoje zápasy hraje tým Borové. Opět v nekompletní sestavě, tentokrát byli omluveni František a Alda.

Sestava tedy byla následující : Luky v brance( vynuceno nepozorností Hácovic kustoda 🙂 ) do pole nastoupili : Honzík, Daník, Staník, Vojtík, Maty a Tobík

Tentokrát se jednalo o turnaj, kde se dle papírových předpokladů měla utkat poměrně vyrovnaná mužstva. Proto již v kabině létaly z úst našich borců tipy s konečným umístěním a my jsme figurovali povětšinou na druhém místě. Avšak to ještě nikdo netušil, jaká smůla nás bude turnajem provázet. Předzvěstí nám mělo být již to, když nejklidnější hráč sestavy Luky chladně prohlásil : “ mám jen jednu kopačku“. Nejprve se to zdálo jako dobrý vtip. Ten se však změnil v realitu. A protože se v teniskách dosti špatně běhá po suchém trávníku, natož pak po nasáklém vodou, tak jak byl v Telecím, musela přijít změna sestavy…..Luky do branky, tam to v teniskách nějak odkope a Daník, ačkoliv se téměř celý páteční trénink připravoval v brance, musel do pole. A to byl té smůly, jen začátek….

První soupeř – domácí Borová. Při pohledu na hráče v bílém(bílou barvu dresů vyznávají domácí), kteří(až na 2 borce) svým vzrůstem připominali tým bambíny se zápas zdál jako hračka, nebo chcete-li kočka – myš. A ono to tak opravdu bylo. Ale kočka byli Borovští a myš jsme byli my. My jsme totiž začali úplně stejně, jak jsme minulý týden skončili. Tedy bez chuti a bez zápalu pro hru. Poločas tedy jasný… 5:0 pro soupeře. Po důrazné poločasové domluvě, že takhle tedy ne jsme se v druhé půli nepatrně , ale opravdu nepatrně zlepšili. Druhá půlka 4:1 pro soupeře. Konečné skóre 9:1. Naši branku vstřelil Vojtík.

Přišla další rázná domluva, že jestli nás u fotbalu nebaví běhat, můžeme to na jaro odhlásit a můžeme soutěžit ve fotbálku stolním. Tam běhu není zapotřebí. A ejhle, ono to zabralo…

Soupeř druhý – Jevíčko. Naši kluci začali jezdit, jak polití živou vodou. Ten, kdo včera nepoznával naši reprezentaci při souboji s Anglií, připadal by si v tomto utkání podobně. Nastoupilo úplně jiné mužstvo. Rázem jsme byli silnější na míči, pokusy o kombinaci a rychlá přimočará rozehrávka a poločasové vedení 4:2. Jak marná byla naše upozornění, že se hraje ještě jedna půle a tudíž musíme makat až do konce, jsme poznali záhy. Soupeř ani tak nepřidal, jako my jsme značně ubrali. Jeden gól, druhý gól a vedení je v prachu. Vyrovnáno 4:4. Za normálních okolností by to tak i skončilo. Ale ještě před turnajem jsme se dohodli, vzhledem ke krásnému počasí, na hrací době 2×15 minut. A to byla chyba 🙂 V čase 15 minut a 15 vteřin si vybíráme druhou dávku smůly a srážíme si míč do vlastní branky . Pak už jen závěrečný hvizd a smolná a zbytečná prohra 4:5. Naše branky vstřelili : Vojtík 3, Tobík

Soupeř třetí – Sebranice. Z posledního protivníka šel největší strach. Tým poskládaný z velmi šikovných hráčů nás běžně přehrává dvouciferným rozdílem. Avšak dle přezápasových informací našich špiónů tatínků, se na tomto turnaji údajně nepotkal s oslnivou formou. Ale každopádně proběhlo namotivování našeho týmu a upozornění, že cokoliv vypustíme bude soupeř nekompromisně trestat. A že sešit kolegy trenéra není nekonečný, tudíž aby se mu tam ty soupeřovy branky vešly. Namotivování zabralo na výbornou. Soupeře jsme takřka k ničemu(až na jednu branku) nepustili, zato my jsme po hřišti létali. Spousta šancí, 4 vstřelené branky a poločasová pauza. V té jsme hráče jasně upozorňovali na předchozí zbytečně ztracený, dobře rozehraný zápas. A že je úplně jedno o kolik branek vedeme, že konec bude až za dalších 15 minut hry. Jenže marně. Do druhé půle jsme přišli jako s nohama z olova. Na rychlé soupeřovo snížení jsme ještě odpověděli brankou z hezky sehraného trestného kopu na 5:2. Ale pak to přišlo. Sebraničtí byli všude dřív a branková smršť byla na světě. Protivník 5 brankami v řadě otočil skóre na 5:7. Další smolná a velmi zbytečná prohra. O naše góly se postarali: Vojtík 2, Tobík 2, Honzík

Konečné umístění, bramborová placka , tedy 4 místo. Turnaj však v celkovém pohledu musíme hodnotit jedině pozitivně. Byl obrovskou školou pro naše malé fotbalisty : 1) bez pohybu se fotbal hrát nedá – dá, ale bez vítězství 🙂 2) bojovat se musí do závěrečného hvizdu 3) i značně nepříznivý stav utkání se dá otočit 4) i značně příznivý stav utkání se dá lehce ztratit 5) a hlavně, nespoléhejte na maminky při přípravě fotbalového „vercajku“ před turnajem 🙂

I pro nás trenéry to bylo velké poučení a zároveň opět víme , na čem na trénincích zapracovat. Tréninky tento týden ještě klasicky úterý, pátek od 16h. Závěrečný turnaj podzimu odehrajeme na domácí půdě v sobotu 19.10. od 9:30. Sraz v 9h.

Plán pro další období po 19.10. je následující : dovolí – li to počasí, pak budeme ještě trénovat 1xtýdně venku a to pátky od 16h až do 15.11. V pátek 15.11.oficiálně ukončíme v Kulturním domě v Němčicích podzimní část sezóny. Pak by následovaly fotbalové prázdniny. Bude – li možné chodit trénovat do místní tělocvičny v ZŠ, pak bychom v průběhu ledna začali opět trénovat tam. Toť předběžný program, vše ještě včas upřesníme.

Tak v úterý v 16 h opět na viděnou na zeleném pažitu.

• 

• 

• 

•