K poslednímu zápasu podzimu jsme vyjeli na hřiště Morašic, které již několik let hraje v souklubí s H. Újezdem. Tabulkově se měl potkat poslední tým tabulky s vedoucím celkem Němčic, kterému ani prohra nemohla 1. místo v tabulce sebrat. Kdo očekával dvouciferné skóre, byl zklamán. Již týden před zápasem jsem se snažil hráčům vyhnat z hlavy jednoduché vítězství a opakoval jsem jim, že nesmíme opustit náš styl kombinační hry.

Víceméně po celých 70 min se na hřišti odehrávalo zcela něco jiného, než jsme si řekli, trénujeme a co nás posunulo na 1. příčku tabulky podzimní části soutěže. Přestože nám v základní sestavě chyběly dva klíčoví obránci Pepa s Filipem, od prvních minut k nám soupeř důrazně přistupoval a my jsme se uchýlili od kolektivního a kombinačního fotbalu k soubojům jeden na jednoho, často až do ztráty míče. Stejný rozhodčí, který si nepočínal přesvědčivě v Janově, úřadoval i tentokrát na domácím trávníku. Přesto je potřeba zdůraznit, že náš herní projev, který jsme předvedli, rozhodčí neovlivnil.

První překrásnou branku vsítil do morašické branky Vítek Kolář, když dal dvojitého „Angličana“ tyč-tyč-gól. Branková konstrukce se natolik rozrezonovala v uších hlavního sudího, že do 3 min s hvizdem ukázal na puntík v našem brankovišti a nařídil proti nám penaltu, kterou soupeř proměnil. Nejenom, že jsme nikdo z nás žádný penaltový zákrok neviděli, ale neviděl ho ani nikdo z realizačního týmu soupeře. Údajně šlo o kontakt našeho brankaře Ondry, který si napodruhé chytil vyražený míč. Ten však odpřisáhl, že se hráčky ani nedotkl a že upadla sama. Do poločasu se nám podařilo opět odcuknout z remízy o gól, kdy opět divácky atraktivním způsobem Vítek Kolář nahrává a Anežka Vytlačilová překonává domácího gólmana. Důležitá branka před odchodem do kabin.

V kabině došlo na zopakování základních herních pravidel ráznou domluvou, která hned po dvou minutách přinesla své ovoce v podobě 3. branky, kterou šikovným překopnutím brankaře střílí Standa Rozvoral. Hra byla nadále vyrovnaná, dobře pracující střed soupeřovi sestavy a naše individuální pojetí hry nám dělalo problém ohrozit jejich hliníkovou svatyni. Naopak soupeř se po smolném uklouznutí v naší obraně prosmýkl a dává kontaktní gól na 2:3. Postupně se přiostřívalo a oba celky měly velkou touhu po vítězství. Jedeno těžko pochopitelné rozhodnutí ošklivého zákroku proti našemu hráči jsem si od rozhodčího nechal vysvětlit. Ale za komentář „kluci pojďte hrát, rozhodčí je jaký je, my s tím nic neuděláme“ jsem byl upozorněn, že pokud použiji další kritiku rozhodčího, okamžitě budu vyloučen ze zápasu s červenou kartou. Zápas jsme s vypjetím sil takticky uhráli do vítězného konce a mohly přijít oslavy 1. místa podzimní sezony, které byly podporovány rodičovským sborem, jenž nám po celý zápas dělal skvělou kulisu.

Závěr: Všichni hráči si zaslouží pochvalu za skvěle odehranou podzimní část, kterou v tabulce vedeme s náskokem 4 bodů a s nejmenším počtem obdržených gólů. Poslední těsné výsledky s Janovem a HU/Morašice jsou za námi a je potřeba se dívat vpřed. Čeká nás hodně práce a intenzivní zimní přípravy do jarní části, kde budeme nejprve dohrávat 4 zápasy (doma Borová, Pomezí a venku Bystré, Sebranice) a pak dle umístění nastoupíme proti tabulce okresní soutěže A. Zde se dvoukolově potkají celky obou skupin A a B, které se umístí na 1.-2. místě, 3.-4., atd.

Přeji všem poklidný podzim, pevné zdraví a těším se zakončení podzimu, které pro hráče a rodiče připravujeme.

Po těsném vítězství v Janově jsem měl trochu obavy, zda dokážeme potvrdit i vítězství s Litomyšlí, kterou jsme na jejich trávníku porazili 4:2 pohlednou kombinační hrou. Ač jsem věděl, že tento zápas bude rozhodovat umístění v tabulce před zimní přestávkou, s výsledkovou matematikou neusínám. Slyším však během tréninků a zápasů, že kluci sledují každé kolo, každý bod a mají skvělý přehled o statistice střelců. Do domácího utkání jsme měli 15 hráčů, ač jsem věděl, že časté střídání je na úkor kvality hry, ale chtěl jsem postavit i kluky 2010, aby se na domácím hřišti ukázali.

Silná ranní rosa na herní ploše, která kvalitou odpovídá ročnímu období, byla zejména v prvním poločasu nepříjemná. Přesto jsem po hráčích chtěl kombinační fotbal, který předvede fanouškům směr našich herních dovedností, kterým jdeme. Celý poločas jsme měli více ze hry, ale soupeř vystrkoval kombinační růžky a dostával se do nebezpečných situací, které skvěle likvidovala obrana, nebo ochránce tří tyčí Ondra. Sít rozvlnil v první časti pouze Vítek, který vyrazil v tandemu se Standou R. po chybě soupeřovi obrany. Vedeme 1:0.

Do druhého poločasu jsme si zopakovali herní taktiku a pravidla, která bychom měli dodržovat. Přestože obraz předváděné hry se postupně zlepšoval, několik příležitostí jsme neproměnili. Druhý gól vsítil Pechy, který z faulu po Jonášově úniku nedal brankaři hostů šanci a penaltový kop skvěle umístil. Chvílemi hra připomínala okresní přebor nohejbalu, ale jakmile jsme zkrotili míč na hrací plochu, dařilo se nám technicky i bojovností nebezpečně dostávat soupeře pod tlak. Poslední branku dal opět Vítek, který se individuální akcí dostal k zakončení a nemýlil se.

Závěr – všichni hráči zaslouží velkou pochvalu za předvedený výkon. Přestože některým klukům něco nevyšlo, dokázali jsme se zastoupit a dobrým kombinačním fotbalem a skvěle chytajícím Ondrou jsme nedovolili městskému týmu Jiskra Litomyšl vstřelit jediný gól. Třešničkou na dortu byla informace, že nám sebraničtí hráči pomohli (remíza 1:1 s Borovou) a posunuli jsme se na 1. místo tabulky.

Příští týden hrajeme s HÚ/Morašice (hřiště Morašice), kde se musíme plně soustředit na herní výkon a úspěšnou podzimní sezonu potvrdit zodpovědným výkonem.

Těžké a vypjaté utkání jsme odehráli do poslední minuty na janovském trávníku. Velmi vyrovnaná hra obou týmů, na naší straně možná více brankových příležitostí, nervozita trvala po celých 70 min. Víceméně jediný gól rozhodl v 17. min Standa Rozvoral, který z levé strany překrásně trefil zadní šibenici.

Kvalitu zápasu ovlivnil rozhodčí, kterému se nedařilo korektně vést hru a několikrát zákroky ohodnotil opačně, než jsme viděli my jako trenéři. Na tom jsme se shodli i s janovským trenérem. Z naší strany to byl úder loktem do nosu Vítka, který se prodíral velkým vápnem k jasnému zakončení. Ze strany Janova pak přišlápnutí hráče č. 14 v jejich vápně. Tento zákrok jsem bohužel neviděl, nebudu tedy komentovat.

Ač jsme vyhráli jednou brankou, kluci i realizační tým si sáhl zejména na dno svých psychických sil. Pochvala za výkon a zasloužený pokřik v kabině!

K domácímu zápasu jsme nanominovali 16 hráčů, aby se mohli předvést před domácím publikem. Bylo nám jasné, že šířka kádru spíše ubere fotbalové kráse a že ač jsme hráli proti papírově slabšímu soupeři, nebude to jednoduchý zápas.

Kluky jsme nabádali ke kombinační hře po zemi, což se nám popravdě nedařilo. Velkou měrou za to mohl povrch, který není po silných deštích v dobré kondici. Nefungovalo přenášení hry na druhou stranu, viděli jsme nedůrazné bránění při přebírání míče soupeřem a další drobnosti. Přesto díky Matějovi Pecháčkovi jsme dohráli poločas s dvoubrankovým vedením.

Druhá část byla v podobném duchu. Sice se soupeř po dokonání hattricku Matěje ještě pokusil snížit na 3:1, ale Vítek Kolář pěknou individuální akcí, minutu před koncem zápasu, řekl poslední slovo, když zvýšil na 4:1.

Tým HÚ/Morašice zaslouží pochvalu, když s jedním hráčem na střídání odehrál velmi slušný zápas. Výsledkově jsme sice uspěli, ale fotbalové krásy jsme až tolik nepředvedli. Přesto široký kádr zaslouží pochvalu, s krátkým střídáním se těžko hraje kompaktní hra, která by mohla přinést více kombinací.

Příští týden hrajeme na hřišti Janova a to v sobotu 15.10., výkop 10 hodin.

Se soupeřem Borové (hřiště Telecí) se nám minulou sezonu nedařilo, když jsme na podzim prohráli venku 0:4 a po té na jaře doma 0:2. Kluky jsem již na pátečním tréninku připravil na úzké hřiště a zopakoval jsem jim slabiny, které nám minulý rok nedovolily uhrát vyrovnanější výsledek.

Domácí předváděli nepohledný (ale efektivní) fotbal nakopávaných míčů, že to na první pohled vypadalo, že jsme na turnaji nohejbalu. Borovští hráči jsou dobře fyzicky připravení a čišela z nich chuť hrát a dojít si za vítězstvím. Našim klukům se snaha určitě odepřít nedá, ale soupeř měl daleko více energie a chuti. V kombinaci s nedůsledným bráněním hráčů to tentokrát na lepší výsledek nestačilo.

Těsně po zápasu jsem byl poměrně zklamán, ale nyní s odstupem času jsem rád, že jsme prohráli. Šlo o první porážku podzimní části a kluci potřebují tak trochu za vyučenou, aby nám spadl hřebínek. Jak se říká „kdo neprohraje, nemůže vítězit“. Věřím, že to pro naše hráče bude zkušenost, ze které si vezmou ponaučení. Blahopřání soupeři za zasloužené vítězství.

V 5. kole okresní soutěže jsme na našem trávníku přivítali Sebranice. Přestože výsledek vypadá jednoznačně, soupeř byl ve hře do volného prostoru velmi šikovný a v kombinaci s jejich běhavostí to nebyl jednoduchý zápas. Za zmínku stojí několik gólových příležitostí, které jsme si připravili, ale nedokázali proměnit. To by nás mohlo v dalších kolech mrzet. Sympatické i bylo, že se do těchto situací dostávalo více hráčů, chuť byla.

V druhé polovině zápasu po faulu, který nemohu hodnotit, rozhodčí nařídil pokutový kop. Ovšem náš Ondra řekl jasné „NE“ a zůstalo mu tak čisté konto do konce zápasu.

O góly se podělil Vítek Kolář (2x), Matěj Pecháček a Standa Rozvoral.

Do Pomezí jsme přijeli s respektem, poměrně malý počet obdržených branek naznačoval, že to nebude jednoduchý soupeř. Od začátku se nám dařilo slušně kombinovat a za první poločas jsme si vypracovali 4-5 brankových příležitostí. Po chybě ve středu hřiště se uvolňuje soupeřův hráč a prohráváme 0:1.

Přesto jsem klukům věřil a po drobné taktické úpravě jsme předvedli skvělý obrat, kdy Matěj Pecháček (2x) a Vítek Kolář otočili zápas na naši stranu.

Počasí, které ovládlo žákovský zápas, přineslo kromě chumelenice asi vše. Převážně se hrálo v hustém dešti, který fotbalu moc nesvědčil. Soupeř byl poměrně urostlý a hrál velmi sympatický kombinační fotbal v prostoru a bylo vidět, že je dobře fyzicky připravený.

První poločas jsme měli my trochu více ze hry, což potvrdil brankou v 20. min kapitán Vítek Kolář. S přibývajícími milimetry srážek se ujmuli aktivity Bysterští borci a po zásluze v 50. min srovnali. Do konce utkání jsme ještě byli svědky několika pěkných akcí, ale výsledek se již nezměnil.

Za zmínku stojí, že nám OFS nenadalegovalo žádného rozhodčího. Tímto bych chtěl poděkovat dorostenci Tomášovi Sršňovi, který nám pomohl a zápas v krutém počasí odpískal.