Sestava:

Kristýna Mikulecká, Tadeáš Vytlačil, Lukáš Pavliš, Štěpán Jasanský, Jirka Lněnička, Martin Gyomber, Honza Havla, Martin Radimecký, Filip Brožek – Lucie Pávková, Kryštof Pachl,  Marek Mikl

Reparát za minulý týden byl složen.Ačkoliv výsledek tomu moc neodpovídá, hra a výkon byly diametrálně odlišné od minulého týdne.

Ve sportu však někdy přijde den, kdy nevyhraje lepší, ale pouze šťastnější. A to byl případ  tohoto zápasu.  Takřka celé utkání jsme měli převahu, ale nebylo nám přáno, i přes nespočet šancí, vstřelit více jak jednu branku. Zato soupeř pětkrát potrestal naše zaváhání.

O převaze našeho týmu hovoří poměr rohů 10:0 v náš prospěch a pokud by se měřilo držení míče, pak bych to odhadoval na 70:30 pro náš tým. Ovšem na to se nehraje a proto opět odcházíme ze hřiště s prázdnou, ale tentokrát s hlavou nahoře.

Průběh zápasu byl následovný:

Hned od úvodních minut jsme měli míč převážně na svých  kopačkách.  Bohužel jsme však nedokázali několik slibných příležitostí využít a přišel trest.  V 8.minutě jsme správně ( už po několikáté) sehráli ofsidesystém, avšak praporek postavy říkající si asistent rozhodčího zůstal ( také už po několikáté) nesprávně dole. Domácí útočník tak pelášil Týně vstříc nikým nebráněn a poslal Opatov do vedení 1:0.

Ještě se vrátím k oné postavě s praporkem v ruce. Milovníci klasické literatury, jmenovitě Švejka mi budou rozumět, když ho přirovnám k prosťáčkovi jménem Pepek Vyskoč alias Josef Vyskočil( jak ho pan vachmajstr ráčil překrtít když z něho udělal informátora ?). No a tenhle človíček jen tak zbůhdarma postával na pomezí a snad ani nedbaje že se hraje fotbal. Když neodmával asi osmé postavení mimo hru, tak byl po naší hlasité urgenci u hlavního rozhodčího nahrazen jiným opatovským občanem.  Nevím, co měl tento počin znamenat, či co tím domácí sledovali. Ale zpět  k zápasu.

Ve 14.minutě  nám z ojedinělého útoku a úprku rychlonožky domácí vstřelili druhou branku 2:0. I nadále jsme hráli fotbal my a domácí pouze náhodně nakopávali míče na náhodu na své rychlé útočníky.  Povětšinou jsme je chytali do ofsidových pastí.  Jedna past však sklapla naprázdno.  V 15.minutě jsme proto po třetím brejku inkasovali potřetí 3:0.

Ani to nás nesrazilo do kolen. Naopak. Vypracovali jsme si několik velkých šancí a závarů, avšak skvěle chytající domácí brankář nám žádnou brankovou radost nechtěl dopřát.  Až ve 33.minutě, kdy jsme zahrávali roh se pro nás urodilo. To Martin uposlechl pokynů šéftrenéra, posunul se na zadní tyč a pohodlně dorazil míč do prázdné branky 3:1.

V druhém poločase jsme si ve 38.minutě nechali pláchnout hráče po křídle a ten se štěstím( jak sám přiznal že to tak nechtél) přehodil Týnu 4:1. Ve stejné minutě jsme pustili  opatovského hráče k dvojí dorážce střely a rázem to bylo 5:1. Více možností jsme již soupeři nedopřáli. Bohužel ani nám nebylo fotbalovým bohem souzeno, a tak i přes řadu střel zůstalo skóre po závěrečném hvizdu nelichotivé 5:1.

A tak jsme sice dostali lekci z produktivity, ale za předvedenou hru se rozhodně stydět nemusíme. Opět nám tým ukázal že je TÝM a že ho fotbal stále baví.

Příští utkání sehrajeme v neděli 22.4. od 14h doma s celkem z nejtěžších a to s dosavadním lídrem soutěže z Jaroměřic.