Němčice : Kerhartice 2 : 2 na penalty 3:1
Strhující utkání jež zvedalo početné divácké osazenstvo z laviček a ve kterém bylo vidět nespočet pohledných kombinací za které by se nemuseli stydět ani dospělí. Kdo nepřišel, jednoduše prohloupil. 🙂
Sestava proti minulému utkání doznala jedinou, ale o to podstatnější změnu. Museli jsme se obejít bez nemocného Pavla(přejeme brzké uzdravení). A především v první půli nám tento hráč citelně chyběl.
Tak tedy sestava:
Kristýna Mikulecká, Tadeáš Vytlačil, Lukáš Pavliš, Šimon Čermák, Tomáš Sršeň, Filip Brožek, Martin Novák, Kryštof Pachl, Martin Radimecký, Lucie Pávková, Žaneta Vytlačilová, Tomáš Pánik
Na soupeře jsme, jak se říká, vlétli, tak jak se v domácím prostředí sluší a kdyby to po 10 minutách bylo 3:0 tak by se ani nikdo nedivil. Dvakrát nastřelená tyč a několik střel těsně míjejících soupeřovu branku bylo to, čím jsme hosty přivítali. V 10 minutě se konečně měnilo i skóre. To když z pravého křídla Kryštof pravděpodobně centroval a centr to byl tak povedený, že proletěl až za překvapeného brankáře hostí. 1 : 0.
Až teď se osmělili i hosté a ukázali, že fotbal hrát také umí. Nejprve se zastřelovali několikrát nad naší branku a v minutě 22. po nedorozumění mezi našimi obránci vyrovnali na 1 : 1. Takřka totožná akce se opakovala ve 29.minutě a rázem jsme prohrávali 1 : 2. Právě v těchto chvílích nám citelně chyběl nemocný Pavel, který by svým důrazem dozajista na soupeřovy útočníky platil. Především hráč Kerhartic mající na zádech číslo 8 nám dělal velké potíže(ono není divu, pakliže anály nelžou, byl to hráč původem z Jiskry Ústí nad Orlicí a tudíž zvyklý hrát vyšší soutěže). Vysvobozením z tlaku soupeře pro nás byla poločasová přestávka.
Při té jsme si řekli, že vůbec nic není ztraceno a že nejlepší obrana je útok. Navíc onoho agilního hráče hostů, který nám vstřelil obě branky „dostal na starost“ Šimon, který se mimochodem tohoto úkolu zhostil dokonale.
A tak jak jsme si o pauze řekli, že musíme na soupeře opět zatlačit, tak se i stalo. A již po dvou minutách hry to přineslo své ovoce. Šimon se z úctyhodné vzdálenosti opřel do míče a nádhernou střelou vyrovnal na 2 : 2. A rázem bylo na hřišti vidět jen jedno družstvo a to bylo to naše. Opět se statečně bojovalo, útočilo i zodpovědně vracelo. Od obránců, přes záložníky až po útočníky. Nikdo nic nevypustil. A pokud se snad soupeř probojoval až před naší branku, pak vše s přehledem vyřešila naše jistota v brance. A mohlo být i veseleji. V minutě 45. se ke střele opět dostal Šimon a nastřelil břevno. O minutu později se z ojedinělého útoku připomněli i hosté a také po střele z dálky nechali rozeznít horní tyčku. A aby toho zvonění nebylo málo, tak v 60.minutě opět Šimon, nastřelil znovu břevno. Takřka než doznělo ono nastřelené břevno, tak nám ještě stihla zabrnkat na nervy naše brankářka. Která jinak bezchybná, tentokrát lehce podcenila soupeřovu nijak tvrdou střelu, míč jí vyklouzl z rukavic a od tyče se jí opět vrátil do náruče. V těchto chvílích bylo i početné publikum ve varu a vytvářelo našim hráčům skvělou domácí atmosféru, za což vám, kteří jste přišli a fandili patří velký dík. Jsme rádi, že jste s námi 😉
Na hřišti se i přes nespočet našich šancí již skóre nezměnilo a tak došlo na pokutového kopy. V nich jsme měli více štěstí a tak si bod navíc připisujeme my.
Nádherné utkání s báječnou atmosférou,sladkou tečkou nakonec v podobě bodu navíc a nezbytných tučňáků pro diváky na úplný závěr. Tak takový byl tento zápas 😉
Naším slečnám a klukům patří obrovský dík za ukázkově odbojované utkání a především za druhou půlku, mít klobouk, tak smekám. Kombinace které předváděli by snesly i dospělácké měřítko……takže…..Týno, Táďo, Luky, Šimone, Tome, Fílo, Martínku, Kryštofe, Martine, Lůco, Žáňo, Tomiku…….. DĚKUJEME, opět jste nám udělali velkou radost
vaši treněři Petr, Vojta a Kuba 🙂
