Ještě než jsme vyrazili do nechvalně známého Vendolí, sáhli jsme si na dno, co se sestavy týče. Do zápasu nám scházelo 13 hráčů!, kteří se v podzimní sezoně v soutěži představili. Kombinace dovolených, brigád, ale hlavně zranění a vysoká marodka respiračních onemocnění. Nutno přiznat, že jsme ještě v pátek svolali výbor FO, kde jsme řešili, zda jsme schopni do Vendolí odjet.

Ve finále v sobotu odjelo do Vendolí 17 hráčů, kteří svým herním výkonem zaslouží velké uznání. První překvapení bylo, že byl zápas přísně sledován, aby bylo dodrženo nařízení DK – zákaz diváků na domácích zápasech. Několik desítek domácích diváků tak sledovalo zápas z prostoru za plotem mezi hřištěm a silnicí.

Věděli jsme, že si nemůžeme dovolit větší otevírání hry a první poločas jsme k našemu překvapení, s 1. týmem aktuální tabulky, odehráli 0:0. Na domácích hráčích i realizačním týmu byla vidět značná nervozita, která nám vyhovovala. Terén hřiště byl nevyzpytatelný, míč odskakoval a drobná chyba mohla rozhodnout. Naše šance by se dali spočítat na prstech jedné ruky, o to více rostlo napětí domácího celku. Za zmínku rozhodně stála nastřelená tyč a gólovka domácích, která by zajisté získala ocenění gól měsíce. Patičku útočníka skvělým reflexem vytáhl náš Čechla. Oba si zasloužili potlesk.

V druhé půlce psychické napětí domácích stále rostlo a neumím si představit, co by stalo, kdy se nám po chybě jejich obrany podařilo skórovat. To se po rohovém kopu nakonec až v 59. min podařilo domácím, kdy byl míč nepřehledně tečován někde na hranici malého vápna. Domácí setřeli opocená čela a nervozita z nich lehce spadla. Přesto si až do konce zápasu nedokázal soupeř vytvořit situaci, z které by nám vstřelil další branku. Možná že díky únavě našich skvěle hrajících kluků jsme začali „úřadovat“ my. Nejprve jsme při vyhození poslali míč na kopačku útočníka, podruhé to samé z výkopu a do třetice po lehkém přikopnutí ve vápně rozhodčí nařídil penaltu.

Konečné skóre tedy 4:0. Pro nás však tento výsledek měl příchuť cenného vítězství. Soupeř rozhodně nepředvedl herní styl vedoucího týmu tabulky, přestože přiznal, že měl stejně jako my velké potíže sestavu dát dohromady.

Velká poklona našim 17 hráčům, kteří dokázali do Vendolí odjet a navíc předvedli velmi odvážný a herně pěkný fotbal. Nutno říci, že se hrálo velmi slušně a rozhodčí František Kunc celý zápas skvěle odřídil. Že moment velké marodky na podzim jednou přijde nám bylo jasné, ale že se nám ho podaří takto se ctí vyřešit je skvělé a mnohé to napovídá o stavu naší kabiny, o smysluplné spolupráci s dorostem a komunikaci s výborem FO. Ještě jednou díky všem!