Se zcela neznámým soupeřem z chrudimského okresu jsme se potkali v naší krajské soutěži dorostu na sloupenském hřišti. Hned ze soupeřovi soupisky bylo patrné, že bude mít věkově značně na vrch, když nastoupil do zápasu s čtyřmi dospělými hráči ročníku 2001 a čtyřmi hráči ročníku 2002 (dorost hrají hráči ročníku 2001-2004). Naše souklubí v těchto „starších“ ročnících nastoupilo v počtu 2+2 a asi největším hendikepem bylo to, že jsme měli na lavičce pouze jednoho hráče. Ač máme v kádru 22 hráčů, sešli jsme se díky podzimním nemocem a úrazům v počtu 12 hráčů. Ve spojení s tím, že jednoho z našich hráčů začaly okolo 50. minuty chytat křeče (když už jsme měli vystřídáno) si naši kluci šáhli na dno svých fyzických i psychických limitů. Než se pustím do komentáře zápasu, klobouk dolů před kvalitou soupeře, který by se dal srovnat s kvalitou Jaroměřic, které nás venku porazili 6:0 na jejich hřišti.

V prvním poločasu, ač se soupeř představil skvělou kombinační hrou, otevřel skóre Kuba Sršeň, který dokázal přelobovat hostujícího brankaře, který nejevil známku povyskočit si na míč a pouze si zarektifikoval konečky pomyslných nehtů na rukavicích. Překvapivé, ale reálné vedení 1:0 v páté minutě zápasu. Soupeř nás fyzicky i herně poměrně přehrával, ale naši kluci odolávali a neudělali žádnou výraznou chybu. Až do 26. minuty, kdy se soupeřovi podařilo dostat za naši obranu a srovnali na 1:1. Našim kluků to psychicky nikterak neuškodilo a dokázali v 42. minutě pohnout misky vah na naši stranu. Ondra Mikulecký poslal pěkný PK, brankař dokázal pouze vyrazit, dva naši hráči skvěle dobíhali a Lukáš Pavliš uklidil míč tam, kam jsme si přáli, 2:1.

V druhém poločasu jsme při signálech o svalovém zranění Kuby Sršně vystřídali a několik minut po té přišly křeče Karla Píši. Zpočátku jsme doufali, že Karel vydrží alespoň jako statický hráč, ale jeho fyzická indispozice ho donutila hřiště opustit kolem 5-10 min druhého poločasu. Při kvalitě soupeře, který proti nám stál to byl v tuto chvíli skvělý výsledek, ale bohužel spooousta času do konce. Byli jsme svědky několika soupeřových příležitostí, zásah dvou tyček (jednu z nich pro zpestření od našeho vtipálka Vojty?). V deseti jsme poměrně dlouho odolávali a soupeř si vypracoval pár zajímavých akcí. Zde je potřeba vytáhnout skvělý výkon našich kluků, kteří si doslova šáhnuli na dno. Přestože pro oko diváka zde bylo spousta nepřesností, stál proti nám opravdu technicky skvělý a sehraný soupeř, který by se neztratil v soutěži mužů. Není čas na kombinaci, každá nepřesnost a zlomek sekundy je rozhodující. V 70. minutě to přišlo. Po závaru na úrovni penalty rána bodlem skrze několik hráčů – srovnání na 2:2. Z naší strany přirozená obava o výsledek, 20 minut je hodně.

K našemu překvapení tato fáze hry byla asi ta nejnapínavější. Oba celky se pustily do útoku a nechtěly se s remízou smířit. Velká pochvala našim klukům, kteří se nesnažili udržet remízu a paradoxně trápili technicky zdatného soupeře. Herní projev se přeléval ze strany na stranu a dovolím si říci, že jsme v deseti měli dokonce více brankových příležitostí. Vypíchl bych zejména zastavení míče na brankové čáře soupeře, nebo nastřelené břevno z velkého vápna.

V 90. minutě byl konec a došlo na penalty. V těch nám štěstíčko nepřálo, dvakrát nás soupeř vychytal a 100% vsítil, ač Filda prokázal skvělé reflexy a na většinu míčů si dokázal sáhnout. Máme za sebou divácky i herně asi nejhezčí zápas podzimu. Hlavu nahoru a pojďme na sobě dále pracovat …

Tento týden tréninky středa a pátek od 17:00, v neděli 6.10. cestujeme na Chrudimsko do Miřetic, máme objednaný autobus, odjezd v 11:00 z Němčic.