Pro další mistrovské utkání nám los určil za soupeře družstvo Českých Heřmanic na jejich půdě. Domácí tým je složen z mladších a tím pádem i méně zkušených hráček a hráčů. To byla příležitost pro změny v sestavě, tak aby si někteří  měli možnost vyzkoušet i jiné posty. Nastoupili jsme v tomto rozestavení:

Filip Brožek , Tadeáš  Vytlačil , Pavel Jůza , Lukáš  Pavliš,Tomáš Sršeň , Tomáš  Pánik , Šimon  Čermák , Kristýna  Mikulecká , Žaneta Vytlačilová , Martin  Radimecký

V brance tentokrát  dostal  příležitost  první  půlku Filip a nebýt toho, že bylo na tuto roční dobu až nezvykle krásně, byl by se musel přiobléct,aby nenastydl. Neměl takřka celý poločas co na práci. Ony taky pokyny před  utkáním  zněly  jasně. Vlítnout  na soupeře, vstřelit nějaký ten gól ať se pak může  promíchat sestava.

A začátek  se opravdu  povedl. Ve 4.minutě nás po chybném odkopu domácí obrany  Šimon posílá  do vedení  1:0.  Vzápětí , v minutě 5. ,Tomáš  Sršeň  po dorážce odražené  střely navyšuje na 2:0. V 10.minutě, po hezky zahraném rohu Lukášem, navrátilec po nemoci Pavel  přidává na 3:0. Kdyby v této chvíli rozhodčí ukončil první poločas, tak by se vůbec nic nestalo. Naopak. Ještě  bychom si ušetřili inkasovanou branku, kterou jsme si dali sami. Běžela 31.minuta, obránce vracel malou domů, ale co čert nechtěl, zrovna na druhou stranu než běžel brankář 3:1. Až po obdrženém gólu začali naši borci zase makat. A to byl příslib lepších časů v půlce druhé.

Do té se vyměnili brankáři, za Filipa se mezi tyče postavil univerzál Tomáš Sršeň, to aby také on nezapomněl  chytat  😉  a došlo i na lehké změny v rozestavení hráčů v poli.

Teprve teď to začalo  být  zase  naše mužstvo, které  je hladové po gólech a pere se o každý míč.Po šesti minutách druhého poločasu se to projevilo i na skóre. Filip, tentokrát  již na postu záložníka, střelou navyšuje na 4:1. Hned o minutu později Žáňa potrestala chybujícího obránce 5:1. O další minutu později Pavel po rohu hlavičkou trefuje břevno. Ve 45.minutě Týna, v tomto zápase hrající  na hrotu, prokličkovala kolem všeho co jí stálo  v cestě včetně  brankáře 6:1. Stejná  hráčka v 53.minutě nádhernou střelou  z dálky zvýšila na 7:1. Pak se připomněl ještě  Pavel. Jistě dobře odpočatý a proto velmi agilní 🙂 …. v 61.minutě po samostatném průniku dal na 8:1 a o tři minuty později, po hezké přihrávce z křídla od Týny uzavírá svým třetím gólem na 9:1.

Na rozdíl od 1.poločasu, kdy jsme si chvílemi říkali, jestli je to v těch oranžových dresech vůbec náš tým, jsme v 2. dějství soupeře zcela přehráli. Zase nechyběla dravost, nasazení a chuť hrát hezký fotbal  a ne jen překopávanou. Na výsledku tolik nezáleží( i když jistě potěší )  🙂  ale za předvedený výkon v druhé půlce TÝME DĚKUJEME, byla radost se na vás dívat……vaši trenéři Petr, Vojta a Kuba 😉

V dalším utkání nám byl tentokrát soupeřem dosud suveréní tým složený z hráčů Vraclavy a Zámrsku. Pohled do statistik nám ukázal, že tihle borci ve 3 zápasech nastříleli úctyhodných 29 branek! Tudíž útočná síla jako hrom. Když se nám v průběhu týdne navíc začala zužovat z různých důvodů(nemoc,společenské a jiné sportovní povinnosti)sestava,nevypadalo to s našimi vyhlídkami na nějaký bodový zisk moc optimisticky. Omluvenka od 6 hráčů a rázem jsme odjížděli s 8 statečnými.

Tak tedy sestava našich bojovníků :

Kristýna Mikulecká, Filip Brožek, Tadeáš Vytlačil, Lukáš Pavliš, Tomáš Páník, Šimon Čermák, Martin Radimecký, Lucie Pávková

Ačkoliv soupeř budil respekt, tak i my máme šikovné hráčky a hráče a s tím jsme i nastoupili k utkání. Trošku při nás stála při vší té smůle i paní štěstěna. Domácím totiž na zápas nedorazil ani jeden ze tří obávaných střelců většiny jejich branek. I tak byla výhoda na jejich straně, protože měli na střídání 5 hráčů, no a my, jak zmíněno výše, nikoho.

Los na začátku  utkání nám přisoudil míč a to byla příležitost pro Šimona. Hned po rozehrávce dostal přihrávku,prokličkoval kolem zkoprnělých soupeřů, předložil balon před prázdnou branku Lucce a ta nás již v 1.minutě poslala  do vedení 1 : 0.  V 10.minutě akce takřka jako přes kopírák. Šimon prokličkoval před soupeřovu branku, vystřelil, brankář dělovku pouze vyrazil a Martinovi již nedělalo problém dopravit míč do osamocené branky. 2 : 0. Ve 14.minutě mohlo být  ještě  lépe, to kdyby rozhodčí neodpustil domácím jasnou penaltu. Od těchto chvil se začal osmělovat i soupeř. Obzvlášť  hráč číslo 2 Winkler působil naším obráncům značné potíže. A byl to právě on, kdo vstřelil první branku domácích. Po rohovém kopu zůstal nehlídán a bez problémů snížil na 2 : 1. To běžela 17.minuta. O chvilku později, v minutě 25.upláchl našim bekům tentýž hráč a hezkou střelou  vyrovnal na 2 : 2. Do poločasu se pak již nic závažného  neodehrálo.

Krátce po začátku druhé  půle  musela pro zranění odstoupit Lůca a to znamenalo, že budeme dohrávat v oslabení.  To se projevilo již ve 40. minutě, kdy po samostatném úniku domácí hráč Brýdl otočil skóre ve prospěch našich hostitelů na 2 : 3 z našeho pohledu. Ovšem naši bojovníci se nevzdali a po chybné rozehrávce domácího brankáře Šimon vyrovnal na 3 : 3. To běžela 47. minuta. Čím dál více se však začalo projevovat naše oslabení. Ale zbytek týmu se pral moc statečně o další bod do tabulky. Proto tedy, když rozhodčí naposledy zadul do píšťalky, byl stav utkání  3 :  3. V následných penaltách měl tentokrát  více štěstí soupeř a bod navíc si připsal on. Konečný účet 4: 3 po penaltách.

Toto utkání bylo spíše o bojovností, než o fotbalové kráse. Ale o to větší dík patří oněm 8 statečným, kteří se o tento, pro nás zlatý, výsledek poprali, makali jeden za druhého a do poslední chvíle hráli jako tým.  Tak tedy… Týno, Fílo, Táďo, Luky, Marťas,Šímo,Tomíku a Lůco…. DĚKUJEME  VÁM, udělali jste nám opět VELKOU RADOST…..vaši trenéři   Petr, Vojta a Kuba

Strhující utkání jež zvedalo početné divácké osazenstvo z laviček a ve kterém bylo vidět nespočet pohledných kombinací za které by se nemuseli stydět ani dospělí. Kdo nepřišel, jednoduše prohloupil. 🙂

Sestava proti minulému utkání doznala jedinou, ale o to podstatnější změnu. Museli jsme se obejít bez nemocného Pavla(přejeme brzké uzdravení). A především v první půli nám tento hráč citelně chyběl.

Tak tedy sestava:

Kristýna Mikulecká, Tadeáš Vytlačil, Lukáš Pavliš, Šimon Čermák, Tomáš Sršeň,  Filip Brožek, Martin Novák, Kryštof Pachl, Martin Radimecký, Lucie Pávková, Žaneta Vytlačilová, Tomáš Pánik

Na soupeře jsme, jak se říká, vlétli, tak jak se v domácím prostředí sluší a kdyby to po 10 minutách bylo 3:0 tak by se ani nikdo nedivil. Dvakrát nastřelená tyč a několik střel těsně míjejících soupeřovu branku bylo  to, čím jsme hosty přivítali. V 10 minutě se konečně měnilo i skóre. To když z pravého křídla Kryštof pravděpodobně centroval a centr to byl tak povedený, že proletěl až za překvapeného brankáře hostí.  1 : 0.

Až teď se osmělili i hosté a ukázali, že fotbal hrát také umí. Nejprve se zastřelovali několikrát nad naší branku a v minutě 22. po nedorozumění mezi našimi obránci vyrovnali na 1 : 1. Takřka totožná akce se opakovala ve 29.minutě a rázem jsme prohrávali 1 : 2. Právě v těchto chvílích nám citelně chyběl nemocný Pavel, který by svým důrazem dozajista na soupeřovy útočníky platil. Především hráč Kerhartic mající na zádech číslo 8 nám dělal velké potíže(ono není divu, pakliže anály nelžou, byl to hráč původem z Jiskry Ústí nad Orlicí a tudíž zvyklý hrát vyšší soutěže). Vysvobozením z tlaku soupeře pro nás byla poločasová přestávka.

Při té jsme si řekli, že vůbec nic není ztraceno a že nejlepší obrana je útok. Navíc onoho agilního hráče hostů, který nám vstřelil obě branky „dostal na starost“ Šimon, který se mimochodem tohoto úkolu zhostil dokonale.

A tak jak jsme si o pauze řekli, že musíme na soupeře opět zatlačit, tak se i stalo. A již po dvou minutách hry to přineslo své ovoce. Šimon se z úctyhodné vzdálenosti opřel do míče a nádhernou střelou vyrovnal na 2 : 2. A rázem bylo na hřišti vidět jen jedno družstvo a to bylo to naše. Opět se statečně bojovalo, útočilo i zodpovědně vracelo. Od obránců, přes záložníky až po útočníky. Nikdo nic nevypustil. A pokud se snad soupeř probojoval až před naší branku, pak vše s přehledem vyřešila naše jistota v brance. A mohlo být i veseleji. V minutě 45. se ke střele opět dostal Šimon a nastřelil břevno. O minutu později se z ojedinělého útoku připomněli i hosté a také po střele z dálky nechali rozeznít horní tyčku. A aby toho zvonění nebylo málo, tak v 60.minutě opět Šimon, nastřelil znovu břevno. Takřka než doznělo ono nastřelené břevno, tak nám ještě stihla zabrnkat na nervy naše brankářka. Která jinak bezchybná, tentokrát lehce podcenila soupeřovu nijak tvrdou střelu, míč jí vyklouzl z rukavic a od tyče se jí opět vrátil do náruče. V těchto chvílích bylo i početné publikum ve varu a vytvářelo našim hráčům skvělou domácí atmosféru, za což vám, kteří jste přišli a fandili patří velký dík. Jsme rádi, že jste s námi 😉

Na hřišti se i přes nespočet našich šancí již skóre nezměnilo a tak došlo na pokutového kopy. V nich jsme měli více štěstí a tak si bod navíc připisujeme my.

Nádherné utkání s báječnou atmosférou,sladkou tečkou nakonec v podobě bodu navíc a nezbytných tučňáků pro diváky na úplný závěr.  Tak takový byl tento zápas 😉

Naším slečnám a klukům patří obrovský dík za ukázkově odbojované utkání a především za druhou půlku, mít klobouk, tak smekám. Kombinace které předváděli by snesly i dospělácké měřítko……takže…..Týno, Táďo, Luky, Šimone, Tome, Fílo, Martínku, Kryštofe, Martine, Lůco, Žáňo, Tomiku…….. DĚKUJEME, opět jste nám udělali velkou radost

                                                 vaši treněři Petr, Vojta a Kuba 🙂