Důležitý zápas o první místo v tabulce starších žáků jsme sehráli na domácím trávníku. Souklubí Sebranice/H. Újezd přijelo v hojném počtu hráčů a obě strany si přály vyhrát. Naše trenérské duo bylo před zápasem názoru, že „Pokud neprohraješ, nemůžeš vyhrávat!“. Klukům jsme řekli, že to je pouze na nich a ač jsme jim to nepřáli, porážka by nás nemrzela, ale možná výchovně posunula výš.
První poločas jsme byli svědky vyrovnané hry. Vyrovnanost se v tomto utkání čela tabulky očekávala a spíše se čekalo na nějaké zaváhání v zadních obranných řadách. Skóre ale otevřeli hosté, kteří v 23. min potrestali naši špatnou rozehrávku středem hřiště do tří hráčů soupeře. Naštěstí to byla ale poslední branka z kopačky hostů. Během první části hry jsme měli ale i my 3-4 skvěle sehrané kombinace, které měl na zakončení Jéňa Pavliš, Matyáš Fišmon a Standa Rozvoral. Bohužel jsme nebyli efektivní. Soupeř se snažil, ale nic kombinačně pohledného nepředvedl. Těsně před přestávkou jsme byli svědky zajímavé situace, kdy našemu vybíhajícímu brankaři Martinu Jiráskovi náš stoper „upálil“ míč tak šikovně, že se po dopadu na brankovou čáru rotací zapíchl přímo pod víko a je to 0:2.
Je potřeba říci, že už během prvního poločasu bylo patrné, jaké má soupeř fyzické problémy. Hráči se hlásili o střídání, že nemohou a povykovali na trenéra. My jsme do druhé části nastoupili ve stejném tempu a snažili jsme kluky držet náš herní styl a trpělivě čekat na příležitosti. Ta přišla hned v 38 min, kdy Matyáš Fišmon zatáhl v souboji 1×1 míč do pravého rohu a míčem pod sebe našel v 2. vlně Standu Suchánka, stav 1:2. Za další 4 min jsme přidali vyrovnávací branku, kdy Matyáš dostal pěknou přihrávku mezi stopery a srovnává na 2:2. Od té doby se herní styl hostů začal přesouvat od fotbalu k frustraci a vše bylo rozhodnuto v 61. min, kdy při jedné z pohledných akcí hostující hráč smetl ve vlastním vápně Jéňu Pavliše. Míč na penaltu si postavil Matyáš a vedeme 3:2. Zbylých 11 min se už stav nezměnil. Skvěle otočený zápas a velká radost kluků i velké divácké kulisy, která nás přišla podpořit.
Jedinou kaňkou na utkání byl „Řepkův“ zkrat hostujícího kapitána Jana Kvapila v 70. a 71. min, který opakovaně chodil skluzem do našich hráčů a po právu si vykoledoval červenou kartu. Následkem těchto zákroků jsme museli odvézt jednoho našeho hráče se zlomeninou ruky. Takovéto věci na trávník nepatří, stejně jako zahazování dresu a lahve při odchodu do kabin.
Příští týden zajíždíme v sobotu 23.9. na venkovní zápas s Koclířovem, které se odehraje na hřišti v Opatovci!