Kerhartice : Němčice 2 : 4 (2:2)
Branky : 23.Týna, 33. Max, 50. Filip, 51. Lukáš
Tvrdý soupeř, měkký trávník a benjamínek v sestavě. Tak nějak to v Kerharticích vypadalo.
Počet omluvenek před zápasem se nám rozrůstal takřka geometrickou řadou a tak sestava byla následující :
Kristýna Mikulecká – Tadeáš Vytlačil , Pavel Jůza , Lukáš Pavliš – Lucie Pávková , Martin Radimecký, Filip Brožek – Kryštof Pachl – Max Nováček
Jak již zmíněno výše a vidno dle 1 hráče na střídání, jsme měli trošku starosti s poskládáním sestavy. Vhod nám však přišlo odložení turnaje starší přípravky a tak jsme povolali z této věkové kategorie Maxe na výpomoc. Nutno dodat, že se své role zhostil na podtrženou jedničku.
Hned od počátku utkání bylo zřejmé, že Kerharticím dělá hru jeden hráč s číslem 7 (Teplý), velmi šikovný, rychlý a technický. Ten našim dvěma krajním obráncům dělal velké starosti a zle je proháněl. Pokud jsme se však probojovali, a to doslova, protože to byl s Kerhartickými pořízky opravdu boj, na dostřel soupeřovi branky, pak to většinou zavánělo gólem. Jako třeba v 15. minutě, kdy jsme si vytvořili obrovský tlak, ale ani na několik pokusů jsme míč za brankovou čáru nedotlačili. A zákonitě přišel trest. Z protiútoku jsme po nedorozumění v obraně inkasovali od již zmiňovaného hráče č.7… 1:0 pro domácí a běžela 16 minuta.
V minutě 23. prokličkoval Max až do pokutového území soupeře. Obránce však už neměl pochopení pro další technické finesy našeho benjamínka a fauloval ho. Penalta, kterou s jistotou proměnila Týna nás vrátila zpět do zápasu….1:1.
Bohužel jen na chvíli. Zřejmě naši hráči ještě v hlavách slavili, když hned minutu po vyrovnání nechali v klidu dorazit soupeře odraženou střelu a opět jsme museli dotahovat…2:1. Nás to nijak nezlomilo, spíše naopak.“ Přiložili jsme pod kotlem“ a na domácí se valil útok za útokem. V 28. minutě Luky krásně prokličkoval, netradičně se do míče opřel pravou nohou, ale nastřelil jen tyč a z následné dorážky nebylo ještě Maxovi přáno a proto míč přeletěl nad prázdnou brankou. Avšak fotbalová spravedlnost zafungovala ve 33. minutě, to když Max možná centroval, možná střílel, ale každopádně se míč zatřepetal v síti a bylo vyrovnáno 2:2.
V druhé půli jsme od úvodního hvizdu na soupeře vlétli tak, jak jsme ukončili první půlku. Přidali na tvrdosti (my už jsme byli okopaní dost) a hlavně jsme nekomentovali žádný zákrok protihráčů a ani výrok dosti nejistého rozhodčího…(což se o domácích říci nedá).
Odměnou nám za to byla branka na 2:3 (z pohledu Kerhartic). V 50. minutě krásně kombinačně sehráli akci Lůca – Max – Kryštof – Filip a posledně jmenovaný hezkou střelou poslal náš tým do vedení. Již za minutu to bylo o dvě branky. Lukáš se prosmýkl podél levé čáry, vystřelil a nedal brankáři šanci 2:4. Soupeře jsme v druhé půli takřka do žádné šance nepustili. Přičíst se to dá jednak naší zlepšené hře a brzkému přistupování k hráčům a pak také tomu, že byl znát morální rozdíl týmů. Je tým a TÝM. Zatímco se domácí nezřídkakdy hádali mezi sebou i s trenéry, my jsme se soustředili vždy jen na hru. A slovy klasika…“tak je to správné, tak to má být…“ 🙂
Tak tedy TÝME….Týno, Táďo, Pavle, Luky, Lůco, Martine, Fílo, Kryštofe, Maxi….DÍKY, BYLO TO SKVĚLÉ UTKÁNÍ a udělali jste nám opět OBROVSKOU RADOST……….vaši trenéři Petr, Vojta a Kuba
Z Kerhartic si odvážíme plný bodový zisk a s napětím již vyhlížíme příštího soupeře. Tím bude dosavadní vedoucí tým soutěže Vraclav/Zámrsk. Hrát budeme netradičně v sobotu 6.5. od 9 hodin. Přijďte nás prosím podpořit opět v hojném počtu.
