FINAL FOUR, aneb turnaj o okresního přeborníka v Lukové
Netrpělivě jsme očekávali den D a on konečně přišel. Sobota 17.6.2017 a vyvrcholení soutěže v podobě turnaje bylo před námi.
Tentokrát jsme na cestu za soupeři nezvolili dopravu auty, ale jako správný tým jsme se společně s fanoušky nalodili na palubu autobusu. Chtěli jsme dát „mančaftu“ poprvé okusit, jaké to je cestovat na naše fotbalové zápasy jako kolektiv, jak se parádně tmelí parta a jaká je při tom legrace. Velká škoda že u toho nemohla, být z důvodu nemoci, naše velká opora zadních řad Pavel.
Po příjezdu do Lukové a obhlédnutí kabin nás humor na chvilku přešel.
Od rána panovalo nevlídné počasí a domácí chtěli být asi styloví a tak nám přidělili stejně nevlídnou kabinu. No kabinu. Spíše kabinku a v ní asi 4 židle a 3 zaprášené otomany. Ale to jsme tak nějak od našeho hostitele očekávali.
Pro semifinálové klání se nám soupeřem stal tým Jablonné nad Orlicí. Celek, který budil respekt svými výsledky ze základní skupiny. V ní nastřílel v 16 zápasech 101 branek a pouze 21 inkasoval. Tedy útočná síla jako hrom.
O tom jsme se přesvědčili vzápětí i my.
První poločas jsme se soupeřem dokázali držet krok a být mu i zdatným protivníkem
( poločas 1 :3 naši branku vstřelil Jiřík )
Ovšem v druhé půli jakoby hráči z Jablonného přeřadili na vyšší rychlostní stupeň a zcela nás přehráli. Konečný výsledek 1 : 7 průběhu hry zcela odpovídá. Gratulace soupeři a již jsme vyhlíželi s kým se utkáme o 3. místo.
V zápase o to, komu zůstane bramborová medaile, jsme narazili na domácí tým. První poločas jsme zcela ovládli. Už v 7. minutě nás do vedení poslal Jiřík. Dalších akcí říkajících si o branku následovalo do přestávky nespočet. Bohužel, jako celé jaro, nás zradila koncovka. A že nás budou neproměněné šance mrzet jsme tušili a stalo se to i faktem.
V druhé půlce totiž Luková nejprve po naší chybě vyrovnala. A pak to přišlo. Zaúřadoval delegovaný rozhodčí pan Pinkava. Přehlédl totiž domácího hráče stojícího asi metr v ofsajdu. Ten výhodou nepohrdl a poslal Lukovou do vedení. Aby to snad pan rozhodčí i pojistil, přidal o 3 minuty později penaltu. Ta znamenala naše už dvoubrankové manko. Všechny síly se na zbývající čas vrhli do útoku, avšak marně. Do otevřené obrany jsme chvíli před koncem zápasu inkasovali ještě jednou.
Konečný výsledek tedy zněl 1 :4.
Sláva vítězům, čest poraženým. Někdo čtvrtý být musel. A že to nebylo zrovna dle pravidel fair play ? To tak prostě někdy bývá. My však umíme přijmout i takovou porážku a proto si náš TÝM při odchodu ze hřiště zakřičel : „TAK JSME ČTVRTÝ NO A CO, NO A CO…..“ 🙂
A ruku na srdce, kdyby někdo před naší první sezónou v této kategorii řekl, že budeme čtvrtí ze sedmnácti….kdo z vás by to nebral? 🙂
Oba zápasy jsme odehráli v této sestavě :
Kristýna Mikulecká – Tadeáš Vytlačil, Filip Brožek, Lukáš Pavliš – Jirka Lněnička, Tomáš Sršeň, Max Nováček – Kryštof Pachl – Honza Havla, Lucie Pávková, Tomáš Pánik, Martin Radimecký
Herně jste nepropadli, bojovali a toho si my trenéři ceníme ….. a proto…
Týno, Táďo, Fílo, Luky, Jiříku, Tome, Maxi, Kryštofe, Honzíku, Lůco, Tomíku, Marťas…………………
…………………………
